J 2024

Pars plana vitrektomie v řešení rhegmatogenního odchlípení sítnice

CHRAPEK, Oldřich, Veronika MATUŠKOVÁ, Daniela VYSLOUŽILOVÁ, Jan BERÁNEK, Jan SOUČEK et. al.

Základní údaje

Originální název

Pars plana vitrektomie v řešení rhegmatogenního odchlípení sítnice

Název česky

Pars plana vitrektomie v řešení rhegmatogenního odchlípení sítnice

Název anglicky

Pars plana vitrectomy in the treatment of rhegmatogenous retinal detachment

Autoři

CHRAPEK, Oldřich (203 Česká republika, garant, domácí), Veronika MATUŠKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Daniela VYSLOUŽILOVÁ (203 Česká republika, domácí), Jan BERÁNEK (203 Česká republika, domácí), Jan SOUČEK (203 Česká republika, domácí), Kristína SIČOVÁ (203 Česká republika, domácí) a Michal BŘEZÍK (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Česká a slovenská oftalmologie, Praha, Nakladatelske Stredisko CLSJE Purkyne, 2024, 1211-9059

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30207 Ophthalmology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

DOI

Klíčová slova česky

rhegmatogenní odchlípení sítnice; zraková ostrost

Klíčová slova anglicky

rhegmatogenous retinal detachment; visual acuity

Štítky

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 19. 8. 2024 10:27, Mgr. Tereza Miškechová

Anotace

ORIG EN

V originále

Cílem práce je retrospektivně zhodnotit anatomickou úspěšnost a funkční výsledky 25G+ PPV v řešení nově diagnostikovaného rhegmatogenního odchlípení sítnice (ROS). Soubor tvoří 152 očí 152 pacientů, z toho 71 (47 %) mužů, průměrného věku 54 let operovaných jedním chirurgem pro ROS na Oční klinice FN a LF MU Brno od 1. 7. 2019 do 4. 5. 2021 technikou 25G+ PPV. U 7 pacientů byla provedena 25G+ PPV s našitím preekvatoriální cerkláže. V anamnéze pacientů bylo přípustné tupé poranění oka a nekomplikovaná operace šedého zákalu s implantací zadněkomorové nitrooční čočky. Příčinou ROS byla/y retinální trhlina/y bez ohledu na jejich počet a lokalizaci. Transparentnost předního segmentu oka umožňovala spolehlivou vizualizaci zadního segmentu. Přípustná byla předoperační proliferativní vitreoretinopatie (PVR) stupně A-D2.Vyloučeni byli pacienti, s pronikajícím očním poraněním v anamnéze. Pooperační nálezy a funkční výsledky pacientů byly hodnoceny s odstupem 1–3 měsíců po PPV. Operace byla anatomicky úspěšná, pokud byla sítnice přiložená v plném rozsahu. U každého pacienta byla hodnocena výsledná zraková ostrost (ZO). Vyšetření ZO bylo prováděno na Snellenově optotypu naturálně, s vlastní brýlovou korekcí anebo s korekcí dle aktuálních hodnot na autorefraktometru. Pro číselné vyjádření dosažených výsledků byl použit aritmetický průměr a numerické hodnoty byly rovněž vyjádřeny v procentech. Protože nebyly vzájemně porovnávány různé skupiny, nebylo nutno k analýze výsledků použít žádný statistický test. U 150 (98,7 %) ze 152 pacientů souboru jsme dosáhli přiložení sítnice v celém rozsahu, u 2 (1,3 %) pacientů zůstala sítnice odchlípená a konstatovali jsme anatomický neúspěch léčby. 50 (33 %) pacientů dosáhlo ZO ≥ 4/8. U 133 (87,5 %) pacientů konstatujeme dosažení anatomického úspěchu již bez přítomnosti nitrooční tamponády v operovaném oku. Tyto pacienty lze považovat za zcela vyléčené. 25G+ PPV potvrdila svůj přínos pro řešení ROS.

Anglicky

The aim of the study is to retrospectively evaluate the anatomical success rate and functional results of 25G+ PPV in the treatment of newly diagnosed rhegmatogenous retinal detachment (RRD). The set consists of 152 eyes of 152 patients, of which 71 (47%) were men, average age 54 years, operated on by one surgeon for RRD at the Eye Clinic of the University Hospital and Medical Faculty of Masaryk University Brno from 1.7.2019 to 4.5.2021 using the 25G+ PPV technique. 25G+ PPV with pre-equatorial cerclage was performed on 7 patients. The patients' anamnesis included blunt ocular trauma and uncomplicated cataract surgery with implantation of a posterior chamber intraocular lens. The cause of RRD was retinal tear/s, regardless of their number and location. The transparency of the anterior segment of the eye enabled reliable visualization of the posterior segment. Preoperative proliferative vitreoretinopathy (PVR) grade A-D2 was admissible. Patients with a history of penetrating ocular trauma were excluded. The postoperative findings and functional outcomes of the patients were evaluated 1–3 months after PPV. The operation was anatomically successful if the retina was fully attached. Final visual acuity (VA) was evaluated for each patient. The final visual acuity examination was carried out typically on a Snellen optotype, either without correction, with the patient’s own spectacle correction or with correction according to the current values on the autorefractometer. The arithmetic average was used for the numerical expression of the attained results, and the numerical values were also expressed in percentages. Since the different groups were not compared with each other, no statistical test was necessary to analyze the results. In 150 (98.7%) of the 152 patients in the group, we achieved complete retinal reattachment, in 2 (1.3%) patients the retina remained detached, and we recorded anatomical failure of the treatment. Fifty (33%) patients achieved VA ≥ 4/8. In 133 (87.5%) patients, we are able to state anatomical success even without the presence of intraocular tamponade in the operated eye. These patients can be considered completely cured. 25G+ PPV has demonstrated its contribution to resolving RRD. Key words: rhegmatogenous retinal detachment, visual acuity