2023
Černá košile : (ne)známá oděvní součástka horských pastevců v západních Karpatech
MICHALIČKA, VáclavZákladní údaje
Originální název
Černá košile : (ne)známá oděvní součástka horských pastevců v západních Karpatech
Název anglicky
Black Shirt : An (Un)Known Garment Worn by Mountain Shepherds in the Western Carpathians
Autoři
MICHALIČKA, Václav (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Narodopisna Revue, Strážnice, The National Institute of Folk Culture, 2023, 0862-8351
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50404 Antropology, ethnology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/23:00133705
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Lidové šaty; pastýřská černá košile; pastevecká kultura; experiment; rekonstrukce; Západní Karpaty
Klíčová slova anglicky
Folk dress; shepherd’s black shirt; shepherd culture; experiment; reconstruction; Western Carpathians
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 5. 3. 2024 12:58, Mgr. et Mgr. Stanislav Hasil
V originále
Studie je zaměřena na černé, tukem napuštěné a kouřem zauzené košile karpatských pastevců, používané v 17.–19. století. Autor se zaměřuje na prameny z prostoru dnešní České republiky s přihlédnutím k širšímu kontextu používání této oděvní součástky také v prostoru dnešního Polska a Slovenska. Východiskem pro řešení zvolené problematiky bylo nejen studium dobových pramenů a odborné literatury, ale také série experimentů zaměřených na technologii výroby této košile i na praktické otázky související s jejím běžným používáním. Řešena je funkčnost této oděvní součástky, která se vyznačovala speciální úpravou – impregnací živočišným tukem a zauzením kouřem. Chránila tak lépe před vlhkostí, chladem, větrem i hmyzem. Studie předkládá také výsledky experimentálního výzkumu, který vysvětluje proces zhotovování černých košil a konfrontuje jejich skutečné vlastnosti s historickými záznamy. V závěru autor upozorňuje na úskalí experimentálního ověření v návaznosti na neznalosti detailních postupů a výrobních zvyklostí a otevírá možnosti dalších laboratorních výzkumů ve spolupráci s technickými vědními obory.čnom folklorizme po roku 2000.
Anglicky
Texts using magical practices formed an important part of everyday life, especially for the lower classes of society in the 18th and 19th centuries. Spellbooks straddle the boundary between prayer (i.e. a permitted expression) and magic (i.e. a not permitted expression). The text of a manuscript book often changed with the person of the scribe. The analysis of the different phases of the search has shown the variety of treasure texts content, which is usually not defined by the magical means used, the localization, the scribe, the subject, or the title. Nor do similar types of books show similarities: texts addressing the same saint (e.g. Saint Christopher books), texts following a similar theme (so-called edvartky), texts from the pen of the same author, or texts using the same “search” means. The text schematization is only manifested in the basic parameters, i.e. the search for treasure through establishing a relationship with otherworldly entities using various means. However, the texts make abundant use of fundamental aspects of traditional religiosity and belief in God. Thus, despite the presence of incantations and other practices, the treasure books are a manifestation of pious behaviour affirming man’s submission to the divine destiny.