J 2024

Inconsciente ideológico e inconsciencia de clase

BELLÓN AGUILERA, José Luis

Základní údaje

Originální název

Inconsciente ideológico e inconsciencia de clase

Název česky

Ideologické nevědomí a třídní vědomí

Název anglicky

Ideological Unconscious and Class Consciousness

Vydání

IZQUIERDAS, CHILE, ARIADNA EDICIONES & SAINT PETERSBURG STATE UNIV, 2024, 0718-5049

Další údaje

Jazyk

španělština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60301 Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Stát vydavatele

Chile

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Impakt faktor

Impact factor: 0.300 v roce 2022

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

Lukács; Juan Carlos Rodríguez; Nevědomí; Ideologické nevědomí; Karel Kosík; Probuzení

Klíčová slova anglicky

Lukács; Juan Carlos Rodríguez; Unconscious; Ideological Unconscious; Karel Kosík; Awakening

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 21. 3. 2024 10:15, doc. José Luis Bellón Aguilera, PhD.

Anotace

V originále

En el presente artículo se estudia la noción de «inconsciencia» de Historia y consciencia de clase (1923) de Lukács y la de «inconsciente ideológico» de Teoría e historia de la producción ideológica (1974) de Juan Carlos Rodríguez. Primero se expone la procedencia teórica de los conceptos – con una breve reflexión sobre la influencia de Lukács en la escuela heideggeriana, usando como referente a Karel Kosík – y, en segundo lugar, se sintetizan las ideas fundamentales de ambos pensadores con relación al tema. Finalmente, nuestro trabajo explora la noción de «despertar», presente en ambos filósofos, como forma de resistencia para la emancipación. Se trata de un estudio de contraste comparativo entre dos estilos de pensamiento, uno de los cuales (Lukács) es cuestionado por el otro.

Česky

Tento článek se zabývá pojmem "nevědomí" v Lukácsových Dějiny a třídní vědomí (1923) a pojmem "ideologické nevědomí" v Teoría e historia de la producción ideológica Juana Carlose Rodrigueze (1974). Nejprve jsou představena teoretická východiska obou pojmů - se stručnou úvahou o Lukácsově vlivu na Heideggerovu školu, přičemž jako referenční příklad je použit Karel Kosík - a za druhé jsou syntetizovány základní myšlenky obou myslitelů ve vztahu k tomuto tématu. Nakonec se v našem příspěvku zabýváme pojmem "probuzení", který je u obou filosofů přítomen jako forma emancipačního odporu. Jedná se o srovnávací kontrastní studii dvou myšlenkových stylů, z nichž jeden (Lukács) je druhým zpochybňován.