Závazky ze smluv o poskytování digitálního obsahu nebo služeb digitálního obsahu

KOUKAL, Pavel. Závazky ze smluv o poskytování digitálního obsahu nebo služeb digitálního obsahu. In Jiří Srstka. Autorské právo a práva související. 3. vyd. Praha: Leges, 2024, s. 187-202. Student. ISBN 978-80-7502-685-9.

Základní údaje

• Originální název: Závazky ze smluv o poskytování digitálního obsahu nebo služeb digitálního obsahu
• Název anglicky: Obligations from Contracts on the Provision of Digital Content or Digital Content Services
• Autoři: KOUKAL, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: 3. vyd. Praha, Autorské právo a práva související, od s. 187-202, 16 s. Student, 2024.
• Nakladatel: Leges

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Učební texty pomůcky (vč. dílčích kapitol v učebnicích)
• Obor: 50501 Law
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• Organizační jednotka: Právnická fakulta
• ISBN: 978-80-7502-685-9
• Klíčová slova anglicky: digital content; digital content services; consumer; provider; goods with digital elements
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Tato kapitola se věnuje závazkům vyplývajícím ze smluv o poskytování digitálního obsahu nebo služeb digitálního obsahu a jejich vztahu k prodeji "věcí s digitálními vlastnostmi". Kapitola se zabývá směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770, a její implementací do českého práva novelou zákona č. 374/2022 Sb., která od 6. ledna 2023 zavedla do občanského zákoníku nová ustanovení (§ 2389a a násl.). Ačkoli se osobní působnost směrnice 2019/770/EU primárně vztahuje na vztahy mezi podnikateli a spotřebiteli, český zákonodárce rozšířil novou úpravu také na vztahy B2B a C2C. Kapitola zdůrazňuje, že nová právní úprava se obecně vztahuje na jakékoli poskytování digitálního obsahu a služeb digitálního obsahu, a neomezuje se pouze na tradiční typy (licenčních) smluv. Zmiňuje se rovněž o odlišení od prodeje "věcí s digitálními vlastnostmi", jako jsou chytré telefony nebo televizory, na které se vztahuje zvláštní právní úprava dle § 2158 odst. 2 občanského zákoníku. Dále kapitola objasňuje vztah nové právní úpravy ke smlouvám, ve kterých spotřebitel namísto finančního plnění poskytuje osobní údaje a vymezuje dopad nové právní úpravy na zaběhnutá smluvní schémata v oblasti digitálního obsahu a služeb.

Anotace anglicky

This chapter covers the obligations arising from contracts for the provision of digital content or digital content services, and their relationship to the sale of "goods with digital elements." Following the European Union's trend of harmonizing legislation in the field of licensing law, it also decided to regulate the area of consumer use of online works through Directive (EU) 2019/770, implemented into Czech law by amendment No. 374/2022. This legislation introduces new provisions (Sec. 2389a et seq. of the Civil Code) effective from January 6, 2023, situated after the regulation of licenses in the Civil Code. Despite Directive 2019/770/EU primarily addressing business-to-consumer (B2C) relationships, the Czech legislator has extended the new regulations to also include business-to-business (B2B) and consumer-to-consumer (C2C) relations. This chapter highlights that the novel regulation broadly applies to any provision of digital content and digital content services, not limited to traditional contractual types such as licensing agreements, cloud services, or Software-as-a-Service (SaaS) agreements. For digital content requiring copyright permission, relevant licensing provisions are applied (Sec. 2389a(2) of the Civil Code). The chapter discusses the scope of the new legal framework, distinguishing between the provision of digital content or services and the sale of "goods with digital elements" like smart devices, which are governed by separate legal provisions (Sec. 2158(2) of the Civil Code) following the transposition of Directive (EU) 2019/771. Additionally, it clarifies the application of the new regulation to contracts where the consumer provides personal data instead of monetary payment (Sec. 2389g(2) of the Civil Code), addressing the modern phenomenon of "paying with personal data" in the digital economy.