How many deaths? Auto-bio-graphy as death-writing

KOTÁSEK, Miroslav. How many deaths? Auto-bio-graphy as death-writing. World Literature Studies. Bratislava: Institute of World Literature, Slovak Academy od Sciences, 2024, roč. 16, č. 1, s. 109-119. ISSN 1337-9275. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.31577/WLS.2024.16.1.8.

Základní údaje

• Originální název: How many deaths? Auto-bio-graphy as death-writing
• Název česky: Kolik je smrtí? Auto-bio-grafie jako smrťopis
• Autoři: KOTÁSEK, Miroslav (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: World Literature Studies, Bratislava, Institute of World Literature, Slovak Academy od Sciences, 2024, 1337-9275.

Další údaje

• Originální jazyk: angličtina
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60205 Literary theory
• Stát vydavatele: Slovensko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Impakt faktor: Impact factor: 0.200 v roce 2022
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.31577/WLS.2024.16.1.8
• Klíčová slova česky: Autobiografie; Smrt; Jacques Derrida; Média; Spektrálnost
• Klíčová slova anglicky: Autobiography; Death; Jacques Derrida; Media; Spectrality

Anotace

The article concerns various aspects of autobiography as they have been introduced by Jacques Derrida, who himself used the term “autobiographical” to refer to his philosophical writing. Unlike most scholars who stress the link between autobiography and philosophy in Derrida’s writing the article attempts to link it primarily to the “literary”. In this endeavour, most attention is paid to the numerous metamorphoses in which “death” structures and haunts (auto)biographies and our thinking about the genre. Here, the greatest influence, apart from Derrida, was Maurice Blanchot. “Death” and negativity figure at many levels of autobiography, where, unlike in a fictional narrative, they cannot be suspended easily: they can be found in the question about the very usage of language and its relation to the autobiographer, in the construction of the “I”, and in the medial situation of the literary. The article concludes by suggesting a potential transformation of the autobiographical practice brought about by techno-cultural changes and developments regarding both the “archive” and “media”, which are transforming the status of memory, legacy, and the past.

Anotace česky

Článek se věnuje rozmanitým stránkám autobiografie jak se objevují v díle Jacquese Derridy, který sám tento termín používal, když psal o svém vlastním filozofickém psaní. Článek se pokouší naopak spojit tento pojem primárně s "literární" problematikou a důsledky. Při tomto pokusu je největší pozornost věnována "smrti" a rozmanitým podobám, v nichž se o ní v souvislosti s autobiografií může uvažovat a v nichž strukturuje či pronásleduje autobiografie a naše přemýšůení o nich. Zde předtavoval největší inspiraci, kromě Derridy, Maurice Blanchot. Článek v závěru upozorňuje na potenciální transformaci autobiografického psaní v důsledku technologicko-kulturních změn spojených jak s "archívem", tak s "médiem", které proměňují status paměti, dědictví a minulosti