Armenofobie. Umění [a] marginalizace

KHAKHANOVA, Margarita. Armenofobie. Umění [a] marginalizace. In Středověc Jinax. 2024.

Základní údaje

• Originální název: Armenofobie. Umění [a] marginalizace
• Název anglicky: Armenophobia. Art [and] marginalization
• Autoři: KHAKHANOVA, Margarita.
• Vydání: Středověc Jinax, 2024.

Další údaje

• Typ výsledku: Vyžádané přednášky
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Klíčová slova česky: Arménie, marginalizace, imperialismus, Ruská řiši
• Klíčová slova anglicky: Armenia, marginalization, imperialism; the Russian Empire

Anotace

Mohou dějiny umění měnit hranice moderních států? Tato otázka zní minimálně jako přehnaná, vzhledem k roli tohoto oboru v aktuální společnosti bychom řekli, že je téměř absurdní. A přece existují výjimky, bohužel často velmi smutné. Jednou z nich jsou třeba dopady toho, jak se v carském Rusku studovalo arménské středověké umění. Hlavní myšlenkou carské propagandy byla po připojení arménských území k Ruské říši v 19. století koncepce přátelství a „bratrství“ mezi ruským a arménským národem. Tato rétorika je mimochodem v ruských médiích používána dodnes. Ve skutečnosti však byla sit uace již od začátku zcela odlišná. Celý kavkazský region byl vnímán jako pouhá provincie říše a jeho umění (včetně historického) bylo prezentováno jako jeden souhrnný kulturní fenomén, až otrocky závislý na byzantské tradici. V textech soudobých historiků umění se tak pravidelně setkáváme s koloniálním pohledem na gruzínské a arménské umění. Kolonialismus je však cítit i na jiné úrovni: podle ruských badatelů mezi národy a kulturami tohoto regionu neexistovala rovnost. Na příkladu vědeckých publikací z konce 19. století, věnovaných středověkému dědictví Kavkazu, si ukážeme, že arménský národ byl systematicky marginalizován a jeho umění bylo prezentováno jako jednoznačně podřadné, dokonce až pohanské. V té době se navíc ruská propaganda a zákony snažily potla čovat arménskou kulturu všemi možnými někdy i velmi brutálními způsoby. Ale jak tato situace, stále zdánlivě vzdálená naší době, může být relevantní v dnešním světě? V rámci přednášky se pokusíme ukázat do jaké míry jsou právě události konce 19. století přímo propojeny s aktuálním děním v Náhorním Karabachu, tedy se situací, kterou je složité definovat jinak než jako kulturní genocidu.

Anotace anglicky

Can art history change the borders of modern states? At the very least, this question sounds far-fetched; given the role of the field in current society, we would say it is almost absurd. And yet there are exceptions, unfortunately often very sad ones. One of them, for example, is the impact of how Armenian medieval art was studied in Tsarist Russia. After the annexation of the Armenian territories to the Russian Empire in the 19th century, the main idea of Tsarist propaganda was the concept of friendship and "brotherhood" between the Russian and Armenian peoples. This rhetoric, by the way, is still used in the Russian media today. In reality, however, the sit uation was quite different from the beginning. The entire Caucasus region was perceived as a mere province of the empire, and its art (including historical art) was presented as one comprehensive cultural phenomenon, almost slavishly dependent on the Byzantine tradition. Thus, in the texts of contemporary art historians we regularly encounter a colonial view of Georgian and Armenian art. However, colonialism is also felt on another level: according to Russian scholars, there was no equality between the peoples and cultures of the region. Using the example of late 19th century scholarly publications on the medieval heritage of the Caucasus, we will see that the Armenian people were systematically marginalised and their art was presented as clearly inferior, even pagan. Moreover, at that time, Russian propaganda and laws tried to suppress Armenian culture in every possible, sometimes very brutal, way. But how can this situation, still seemingly far removed from our time, be relevant in today's world? In this lecture, we will try to show to what extent the events of the late 19th century are directly linked to the current events in Nagorno-Karabakh, a situation that is difficult to define as anything other than a cultural genocide.