Kroj jako živý organismus

KŘÍŽOVÁ, Alena. Kroj jako živý organismus. In Tradičná kultúra a inovácie z pohľadu etnológie: výskumné, muzeologické a terminologické otázky a súvislosti. 2024.

Základní údaje

• Originální název: Kroj jako živý organismus
• Název anglicky: Costume as a living organism
• Autoři: KŘÍŽOVÁ, Alena.
• Vydání: Tradičná kultúra a inovácie z pohľadu etnológie: výskumné, muzeologické a terminologické otázky a súvislosti, 2024.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 50404 Antropology, ethnology
• Stát vydavatele: Slovensko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: Lidový oděv; změna; inovace; móda; tradice
• Klíčová slova anglicky: Folk costume; change; inovation; fashion; tradition

Anotace

Podoba tradičního oděvu především venkovského obyvatelstva v českých zemích se proměňovala pod vlivem mnoha faktorů, k inovacím docházelo v důsledku dostupnosti nových průmyslově vyráběných látek a galanterních doplňků. Nezanedbatelnou inspirací byly módní trendy přejímané z městského odívání. Konec 19. století se zvýšeným zájmem o lidovou kulturu měl dopad na svérázové obměny tradičního kompletu, často bez návaznosti na regionální typ. Kroj se stal programovým symbolem národní či regionální identity. Zcela novým jevem se však stalo po roce 1990 obnovování kroje v lokalitách, kde zcela zanikl a jeho původní vzhled ani není doložen. Tyto aktivity jsou opět projevem potřeby identifikace obyvatel se svým prostředím a navíc jsou mnohdy podporovány z politických pozic. Tendence lze doložit na několika příkladech obnovování krojů v městských částech Brna, jež mají zcela odlišnou historii. A v této souvislosti vyvstává otázka pro etnology, nakolik tyto jevy vnímat jako doklad inovace.

Anotace anglicky

The form of traditional clothing, especially of the rural population in the Czech lands, changed under the influence of many factors, innovations occurred as a result of the availability of new industrially produced fabrics and haberdashery accessories. Notable inspiration was the fashion trends adopted from urban clothing. The end of the 19th century, with its increased interest in folk culture, had an impact on the unique variations of the traditional ensemble, often with no connection to the regional type. The costume became a program symbol of national or regional identity. However, after 1990, the restoration of the costume in locations where it completely disappeared and its original appearance is not even documented became a completely new phenomenon. These activities are again a manifestation of the need for residents to identify with their environment, and moreover, they are often supported by political positions. The tendency can be demonstrated by several examples of the renewal of costumes in the city districts of Brno, which have a completely different history. And in this context, the question arises for ethnologists, to what extent these phenomena should be perceived as evidence of innovation.

Návaznosti

• MUNI/A/1486/2023, interní kód MU: Název: Nemateriální kulturní dědictví: heritizace i žitá každodennost

Investor: Masarykova univerzita, Nemateriální kulturní dědictví: heritizace i žitá každodennost