Anti-striptýz: Feministické tendence v akční tvorbě za železnou oponou.

TEERINK TURZÍKOVÁ, Tereza. Anti-striptýz: Feministické tendence v akční tvorbě za železnou oponou. In Gender perspectives in the Humanities and Social Sciences. 2024.

Základní údaje

• Originální název: Anti-striptýz: Feministické tendence v akční tvorbě za železnou oponou.
• Název česky: Anti-striptýz: Feministické tendence v akční tvorbě za železnou oponou.
• Název anglicky: Anti-strip: Feminist Tendencies in Performance Art Behind the Iron Curtain.
• Autoři: TEERINK TURZÍKOVÁ, Tereza.
• Vydání: Gender perspectives in the Humanities and Social Sciences, 2024.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 60403 Performing arts studies
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: performance art; akční umění; Soňa Švecová; Katalin Ladik
• Klíčová slova anglicky: performance art; Soňa Švecová; Katalin Ladik

Anotace

Cílem příspěvku je představit akční tvorbou dvou významných umělkyň tvořících ve stejné době, nicméně vycházející z odlišných kulturních a politických kontextů tehdejších socialistických zemí Československa a Maďarska. Česká umělkyně Soňa Švecová pracovala převážně společně s významnou skupinou akčních a konceptuálních umělců tvořících pod jménem hnutí Aktual, v rámci jejichž 2. manifestace aktuálního umění z roku 1965 provedla plenérovou performance. Její hlavní náplní bylo pomalé svlékání umělkyně před zraky účastníků akce a obvykle bývá vykládána v rituální rovině. Ráda bych performance Švecové analyzovala jako akt zmocnění umělkyně tvořící v patriarchální společnosti a zároveň jako pokus o převrácení mocenské dynamiky v rámci tehdejšího uměleckého světa. S obdobnými principy přitom vědomě pracovala maďarská básnířka a performerka jugoslávského původu Katalin Ladik, která v roce 1968 šokovala tehdejší maďarskou uměleckou scénou recitováním vlastní poezie nahá. Z tohoto jednoduchého gesta se vyvinula série komplexních performancí se silnými feministickými podtóny zpracovávajících téma svlékání a nahoty a upozorňující na objektivizaci ženského těla. V Československu a Maďarsku v 60. a 70. letech přitom neprobíhá živá debata o otázkách genderu a pojem feminismus je spíše neznámý a v tehdejší době jednoznačně spojovaný se západním diskurzem. Ve svém příspěvku navrhuji vnímat tvorbu obou umělkyň z anachronistické, současnými feminismy poučené pozice a odhalovat tak mechanismy stojící za prosakováním genderových témat v umělecké tvorbě za socialismu, o němž do dnešní doby panuje představa jako společnosti feministického vakua.

Anotace anglicky

The goal of the contribution is to present the action work of two important female artists creating in the same time, but based on the different cultural and political contexts of the time socialist countries of Czechoslovakia and Hungary. Czech artist Soňa Švecová worked mostly together with a significant group of action and conceptual artists creating sub on behalf of the Aktual movement, within the framework of which the 2nd manifestation of current art from 1965 carried out outdoor performance. Her main content was the slow undressing of the artist in front of her eyes participants of the event and is usually interpreted on a ritual level. I would like a performance by Švecová analyzed as an act of empowerment of the female artist creating in a patriarchal society and at the same time as an attempt to overturn the power dynamics within the art world at the time. With similar the Hungarian poet and performer of Yugoslav origin consciously worked with the principles Katalin Ladik, who shocked the then Hungarian art scene in 1968 reciting his own poetry naked. This simple gesture evolved into a series of complex ones performances with strong feminist undertones dealing with the theme of undressing and nudity and drawing attention to the objectification of the female body. In Czechoslovakia and Hungary in the 1960s and 1970s at the same time, there is no active debate on gender issues and the concept of feminism is rather unknown and clearly associated with Western discourse at the time. I suggest in my post perceive the work of both artists from an anachronistic position informed by contemporary feminism and thereby revealing the mechanisms behind the percolation of gender themes in artistic creation socialism, which to this day is perceived as a feminist vacuum society.

Návaznosti

• MUNI/A/1445/2022, interní kód MU: Název: Výzkum divadelní kultury v interdisciplinárních přesazích IV.

Investor: Masarykova univerzita, Výzkum divadelní kultury v interdisciplinárních přesazích IV.