BÍŠKOVÁ, Jarmila, Veronika BRYCHOVÁ, Peter DEMJÁN, Dagmar DRESLEROVÁ, Alzběta FRANK DANIELISOVÁ, Kristýna HOŠKOVÁ, David JOHN, Nikola KOŠTOVÁ, Petr LIMBURSKÝ, Mihaly MOLNAR, Alice MORAVCOVÁ, Kateřina PACHNEROVÁ BRABCOVÁ, Markéta PETROVÁ, Ivo SVĚTLÍK, Jiří ŠNEBERGER, Josef TECL a Vojtěch VALÁŠEK. Možnosti a limity radiouhlíkového datování se zaměřením na netypické archeologické vzorky. Archeologické rozhledy. Praha: AV ČR, Archeologický ústav, 2023, roč. 75, č. 1, s. 40-67. ISSN 0323-1267. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.35686/AR.2023.4.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Možnosti a limity radiouhlíkového datování se zaměřením na netypické archeologické vzorky
Název česky Možnosti a limity radiouhlíkového datování se zaměřením na netypické archeologické vzorky
Název anglicky Capabilities and limits of radiocarbon dating with a focus on untypical archaeological samples
Autoři BÍŠKOVÁ, Jarmila (203 Česká republika, garant, domácí), Veronika BRYCHOVÁ (203 Česká republika), Peter DEMJÁN (203 Česká republika), Dagmar DRESLEROVÁ (203 Česká republika), Alzběta FRANK DANIELISOVÁ (203 Česká republika), Kristýna HOŠKOVÁ (203 Česká republika), David JOHN (203 Česká republika), Nikola KOŠTOVÁ (203 Česká republika), Petr LIMBURSKÝ (203 Česká republika), Mihaly MOLNAR (348 Maďarsko), Alice MORAVCOVÁ (203 Česká republika), Kateřina PACHNEROVÁ BRABCOVÁ (203 Česká republika), Markéta PETROVÁ (203 Česká republika), Ivo SVĚTLÍK (203 Česká republika), Jiří ŠNEBERGER (203 Česká republika), Josef TECL (203 Česká republika) a Vojtěch VALÁŠEK (203 Česká republika).
Vydání Archeologické rozhledy, Praha, AV ČR, Archeologický ústav, 2023, 0323-1267.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 60102 Archaeology
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW URL
Impakt faktor Impact factor: 0.600 v roce 2022
Kód RIV RIV/00216224:14210/23:00134731
Organizační jednotka Filozofická fakulta
Doi http://dx.doi.org/10.35686/AR.2023.4
UT WoS 001099992400004
Klíčová slova anglicky radiocarbon dating; lipids; charred bones; dental calculus; iron; mortar; pollen and phytolith con; centrates
Štítky rivok
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnila: Mgr. Renata Macholdová, učo 216933. Změněno: 15. 5. 2024 08:05.
Anotace
Radiouhlíkové datování je etablovanou metodou, která pomáhá určit absolutní stáří archeologických nálezů. Tento tematický přehled prezentuje základní principy radiouhlíkové metody, předpoklady pro výběr vzorků z archeologických situací, způsob zacházení se vzorky před zasláním do radiouhlíkové laboratoře, laboratorní postupy úpravy vzorků, průběh AMS měření a kalibraci výsledků. Dále jsou vysvětleny faktory, které omezují výsledky radiouhlíkového datování, zejména radiouhlíková plata a rezervoárový efekt, a jak lze jejich vliv rozpoznat a případně eliminovat. Hlavním cílem článku je kriticky zhodnonit aplikaci radiouhlíkové metody na méně obvyklé archeologické vzorky (lipidy uchované v pórech keramiky, spálené kosti, zubní kámen, železné předměty a železné strusky, malta, pylové a fytolitové koncentráty vyextrahované ze sedimentů či půd), jejichž datace otevírá nové možnosti pro chronologické ukotvení přírodních i kulturních procesů a událostí v minulosti.
Anotace anglicky
Radiocarbon dating is an established method that helps to determine the absolute age of archaeological finds. This topical review presents the basic principles of the radiocarbon method, conventions for selecting samples from archaeological contexts, how to handle samples before sending them to the radiocarbon laboratory, laboratory methods for sample preparation, the AMS measurement procedure, and the cali- bration of results. Factors that limit the results of radiocarbon dating, particularly radiocarbon plateaux and the reservoir effect, are explained along with the ways how to recognise and eliminate their influence. The main aim of the paper is to critically evaluate the application of radiocarbon dating to less common archaeological samples (lipids preserved in the pores of pottery, charred bone, dental calculus, iron objects and iron slags, mortar, pollen and phytolith concentrates extracted from sediments or soils). Their dating opens new possibilities for the chronological determination of past natural and cultural processes or events.
Návaznosti
DH23P03OVV003, projekt VaVNázev: Artefakt jako zdroj poznání: Záchrana a zachování výzkumných dat archeologických nálezů
Investor: Ministerstvo kultury ČR, Artefakt jako zdroj poznání: Záchrana a zachování výzkumných dat archeologických nálezů
VytisknoutZobrazeno: 8. 9. 2024 04:46