J 2023

Možnosti a limity radiouhlíkového datování se zaměřením na netypické archeologické vzorky

BÍŠKOVÁ, Jarmila, Veronika BRYCHOVÁ, Peter DEMJÁN, Dagmar DRESLEROVÁ, Alzběta FRANK DANIELISOVÁ et. al.

Základní údaje

Originální název

Možnosti a limity radiouhlíkového datování se zaměřením na netypické archeologické vzorky

Název česky

Možnosti a limity radiouhlíkového datování se zaměřením na netypické archeologické vzorky

Název anglicky

Capabilities and limits of radiocarbon dating with a focus on untypical archaeological samples

Autoři

BÍŠKOVÁ, Jarmila (203 Česká republika, garant, domácí), Veronika BRYCHOVÁ (203 Česká republika), Peter DEMJÁN (203 Česká republika), Dagmar DRESLEROVÁ (203 Česká republika), Alzběta FRANK DANIELISOVÁ (203 Česká republika), Kristýna HOŠKOVÁ (203 Česká republika), David JOHN (203 Česká republika), Nikola KOŠTOVÁ (203 Česká republika), Petr LIMBURSKÝ (203 Česká republika), Mihaly MOLNAR (348 Maďarsko), Alice MORAVCOVÁ (203 Česká republika), Kateřina PACHNEROVÁ BRABCOVÁ (203 Česká republika), Markéta PETROVÁ (203 Česká republika), Ivo SVĚTLÍK (203 Česká republika), Jiří ŠNEBERGER (203 Česká republika), Josef TECL (203 Česká republika) a Vojtěch VALÁŠEK (203 Česká republika)

Vydání

Archeologické rozhledy, Praha, AV ČR, Archeologický ústav, 2023, 0323-1267

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60102 Archaeology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Impakt faktor

Impact factor: 0.600 v roce 2022

Kód RIV

RIV/00216224:14210/23:00134731

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

UT WoS

001099992400004

Klíčová slova anglicky

radiocarbon dating; lipids; charred bones; dental calculus; iron; mortar; pollen and phytolith con; centrates

Štítky

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 15. 5. 2024 08:05, Mgr. Renata Macholdová

Anotace

V originále

Radiouhlíkové datování je etablovanou metodou, která pomáhá určit absolutní stáří archeologických nálezů. Tento tematický přehled prezentuje základní principy radiouhlíkové metody, předpoklady pro výběr vzorků z archeologických situací, způsob zacházení se vzorky před zasláním do radiouhlíkové laboratoře, laboratorní postupy úpravy vzorků, průběh AMS měření a kalibraci výsledků. Dále jsou vysvětleny faktory, které omezují výsledky radiouhlíkového datování, zejména radiouhlíková plata a rezervoárový efekt, a jak lze jejich vliv rozpoznat a případně eliminovat. Hlavním cílem článku je kriticky zhodnonit aplikaci radiouhlíkové metody na méně obvyklé archeologické vzorky (lipidy uchované v pórech keramiky, spálené kosti, zubní kámen, železné předměty a železné strusky, malta, pylové a fytolitové koncentráty vyextrahované ze sedimentů či půd), jejichž datace otevírá nové možnosti pro chronologické ukotvení přírodních i kulturních procesů a událostí v minulosti.

Anglicky

Radiocarbon dating is an established method that helps to determine the absolute age of archaeological finds. This topical review presents the basic principles of the radiocarbon method, conventions for selecting samples from archaeological contexts, how to handle samples before sending them to the radiocarbon laboratory, laboratory methods for sample preparation, the AMS measurement procedure, and the cali- bration of results. Factors that limit the results of radiocarbon dating, particularly radiocarbon plateaux and the reservoir effect, are explained along with the ways how to recognise and eliminate their influence. The main aim of the paper is to critically evaluate the application of radiocarbon dating to less common archaeological samples (lipids preserved in the pores of pottery, charred bone, dental calculus, iron objects and iron slags, mortar, pollen and phytolith concentrates extracted from sediments or soils). Their dating opens new possibilities for the chronological determination of past natural and cultural processes or events.

Návaznosti

DH23P03OVV003, projekt VaV
Název: Artefakt jako zdroj poznání: Záchrana a zachování výzkumných dat archeologických nálezů
Investor: Ministerstvo kultury ČR, Artefakt jako zdroj poznání: Záchrana a zachování výzkumných dat archeologických nálezů