2024
Fenomén Švejk: Můžeme sčítat zajíce, protože je po honu?
KOS, MatějZákladní údaje
Originální název
Fenomén Švejk: Můžeme sčítat zajíce, protože je po honu?
Název anglicky
The phenomenon of Švejk: Can we count the chickens, because they are hatched?
Autoři
Vydání
Kolokvium Literatura a společnost mezi literární vědou a sociologií, 2024
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
60206 Specific literatures
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Švejk;literatura;sociologie;čtenářství
Klíčová slova anglicky
Švejk;literature;sociology;reading
Změněno: 17. 5. 2024 11:02, Mgr. et Mgr. Matěj Kos
V originále
„Češtinu by si měl zahraniční zájemce o studium zvolit už jen proto, aby si mohl v originále přečíst Švejka.“ Alespoň tak to v úvodu své studie, která vyšla v roce 2006 ve sborníku ze III. kongresu světové literárněvědné bohemistiky a věnovala se otázkám českého kánonu, prezentoval Jan Jiroušek z mnichovské univerzity. Švejkova dobrodružství jsou celoevropsky proslulá, jak o tom svědčí četné překlady románu do různých jazyků. Z postavy Švejka, možná spíše z obrazu bodrého tlouštíka spojeného s ilustracemi Josefa Lady, se stal kulturní emblém: připomeňme třeba označení údajně typicky českého postoje „švejkovat“ či gnómická tvrzení typu „Češi jsou národ Švejků!“ patřící k ustáleným obratům. Stal se z něj také jeden z turistických symbolů Česka. Na přijíždějícího cizince útočí všude: v libovolném obchodě se suvenýry na pražské Královské cestě i v předražených pseudoautentických restauracích zaštítěných právě jménem této Haškovy postavy. Ve výzkumech Jiřího Trávníčka Švejk reprezentuje četbu především mužskou, nezřídka spojenou s bývalou povinnou četbou a také univerzální moudrost, neboť ve Švejkovi je – alespoň dle některých jeho respondentů – všechno. Z toho by mohlo vyplývat, že minimálně právě postava Švejka, ne-li celý román patří i v dnešní době k všeobecně uznávané klasice, která se propisuje do všeobecného českého kulturního povědomí a je jím respektována téměř jako součást národní identity. Je to tak ale doopravdy? Není dnešní Švejk již vyprázdněným symbolem určeným spíše na export? Má i dnes své čtenáře? A jak se o něm učí a jak ho recipují současní maturanti? Na tyto otázky se pokusím odpovědět v předkládaném příspěvku, který vznikl v rámci tvorby disertační práce na téma „Živá klasika? Významná literární díla v intermediální perspektivě“.
Anglicky
"Czech should be the language of choice for a foreign student, if only to read Švejk in the original." At least, that is what Jan Jiroušek from the University of Munich presented in the introduction of his study, which was published in 2006 in the proceedings of the Third Congress of World Literary Bohemistics and was devoted to the issues of the Czech canon. Švejk's adventures are famous throughout Europe, as evidenced by the numerous translations of the novel into various languages. The figure of Švejk, or perhaps more likely the image of the spiky fat man associated with Josef Lada's illustrations, has become a cultural emblem: think of the supposedly typically Czech attitude of "švejkovat" or the gnomic claims such as "The Czechs are a nation of Švejks!" belonging to the established phrases. It has also become one of the tourist symbols of the Czech Republic. The arriving foreigner is attacked everywhere: in any souvenir shop on Prague's "King's way", and in overpriced pseudo-authentic restaurants bearing the name of this Hašek character. In Jiří Trávníček's research, Švejk represents primarily male reading, not infrequently associated with former compulsory reading, and also universal wisdom, for in Švejk there is - at least according to some of his respondents - everything. It might follow that at least the character of Švejk, if not the whole novel, belongs even today to a universally recognized classic, which is inscribed in the general Czech cultural consciousness and is respected by it almost as part of the national identity. But is it really? Isn't today's Švejk already a hollowed-out symbol intended more for export? Does it still have its readers today? And how is he taught and received by today's high school graduates? I will try to answer these questions in the present paper, which was written as part of my dissertation on "A living classic? Significant literary works in an intermedial perspective".
Návaznosti
| MUNI/A/1406/2023, interní kód MU |
|