Právní limity forenzní genetiky a forenzní genetické genealogie

VALC, Jakub. Právní limity forenzní genetiky a forenzní genetické genealogie. In Forensica. 2024.

Základní údaje

• Originální název: Právní limity forenzní genetiky a forenzní genetické genealogie
• Název česky: Právní limity forenzní genetiky a forenzní genetické genealogie
• Název anglicky: Legal limits of forensic genetics and forensic genetic genealogy
• Autoři: VALC, Jakub.
• Vydání: Forensica, 2024.

Další údaje

• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: Odkaz na stránky konference
• Klíčová slova česky: Forenzní genetika; forenzní genetická genealogie; osobní údaje; veřejná zájem; odhalování a objasňování trestné činnosti; proporcionalita
• Klíčová slova anglicky: Forensic genetics; forensic genetic genealogy; personal data; public interest; crime investigation and clarification; proportionality

Anotace

Výstup je součástí komplexního výzkumného projektu, do kterého je zapojena řada odborníků z různých vědních oblastí. Tato část projektu nemá empirický charakter a je zaměřena na provedení kritické analýzy právní úpravy v České republice, a to při zohlednění mezinárodních závazků, evropské (unijní) právní úpravy a přiléhavé judikatury jak vnitrostátních soudů, tak Evropského soudu pro lidská práva. Jejím cílem je identifikace problematických aspektů současné právní úpravy, včetně formulace návrhů na její změnu a doplnění, samozřejmě při zohlednění již uvedených požadavků na zákonnost a proporcionalitu omezení práva jednotlivce ve prospěch veřejného zájmu na objasňování a odhalování trestné činnosti. Za tímto účelem jsou využity rovněž zkušenosti ze zahraničí, čímž je analýza doplněna o prvky komparace. Výzkum se nachází ve stádiu realizace, takže je zatím možné formulovat pouze jeho dílčí výsledky v právní oblasti. V tomto ohledu lze konstatovat, že česká právní úprava poskytuje východiska pro odběr, zpracování a uchování genetických údajů pro kriminalistické účely, a to ve vazbě na existenci Národní databáze DNA. Navzdory tomu je nadále nutné diskutovat o právním základu zpracování a uchování genetických údajů v této databázi, zejména ve vazbě na požadavek přiměřenosti zásahu do práva na ochranu osobních údajů. Forenzní genetická genealogie je naopak v evropském kontextu novým fenoménem, který vyžaduje vytvoření odpovídajících hmotněprávních i procesních institutů, které budou reflektovat specifickou povahou těchto postupů a všeobecně uplatňované požadavky zákonnosti a proporcionality. V tomto ohledu je pak vhodné využívat rovněž zahraniční zkušenosti, zejména ze Spojených států amerických, samozřejmě při zohlednění odlišné společenské situace, právní kultury a trestní politiky. Lze tedy shrnout, že využívání genetických údajů v rámci policejní databáze DNA je za současného právního stavu rámcově regulováno a využíváno, byť je stále dán prostor pro kritický rozbor dotčené právní úpravy a formulování změn na aktualizaci jejích parametrů. Zavedení postupů forenzní genetické genealogie naopak vyžaduje přijetí nové právní úpravy, která bude zohledňovat skutečnost, že zásah do práva na ochranu osobních údajů je zde intenzivnější, což musí být při reflexi zahraničních zkušeností zohledněno při stanovení hmotněprávních a procesních pravidel, včetně odpovídajícího mechanismu kontroly, ať už ze strany soudu nebo státního zastupitelství.