a 2024

Eliminační diety u deficitu disacharidáz

KOLLEROVÁ, Martina, Dana HRNČÍŘOVÁ a Martin KROBOT

Základní údaje

Originální název

Eliminační diety u deficitu disacharidáz

Název česky

Eliminační diety u deficitu disacharidáz

Název anglicky

Elimination diets in disaccharidase deficiency

Autoři

KOLLEROVÁ, Martina, Dana HRNČÍŘOVÁ a Martin KROBOT

Vydání

XL. mezinárodní kongres SKVIMP, 2024

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

30308 Nutrition, Dietetics

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

ISBN

978-80-7177-047-3

Klíčová slova česky

eliminační dieta;deficit disacharidáz;kongenitální deficit sacharázy-izomaltázy;CSID

Klíčová slova anglicky

elimination diet;disaccharidase deficiency;congenital sucrase-isomaltase deficiency;CSID
Změněno: 11. 6. 2024 13:46, Mgr. Martin Krobot

Anotace

V originále

Deficit disacharidáz vede k poruchám trávení disacharidů, které následně slouží jako substrát střevním sacharolytickým bakteriím, po jejichž přemnožení a následném rychlém štěpení mohou vzniknout typické příznaky jako jsou meteorismus, borborygmy, křeče v břiše, flatulence, bolesti břicha a průjmy. Diagnostika je možná pomocí podrobné anamnézy, zhodnocení klinického stavu a lze ji potvrdit dechovým testem s H2, či ještě přesněji imunohistochemickým vyšetřením sliznice tenkého střeva, které se dnes považuje za zlatý standard diagnostiky deficitu disacharidáz. Léčba spočívá v eliminaci příslušných sacharidů a/nebo v substituci deficientních enzymů. Každé eliminační opatření nese s sebou riziko vedlejších efektů a pokud je to možné, je vhodné vyloučit potraviny jen na nevyhnutně nutnou dobu. U deficitů disacharidáz záleží, zda se jedná o deficit primární nebo sekundární. U sekundárních deficitů získaných v důsledku jiného primárního onemocnění tenkého střeva, jak akutního (gastroenteritida), tak chronického (neléčená celiakie, Crohnova choroba, nežádoucí účinky chemoterapie, aj.) je deficit přechodný a po zaléčení základního onemocnění obvykle dochází k obnovení aktivity enzymu a k bezproblémovému trávení disacharidů. Jinak je to u primárního – vrozeného deficitu, který se vyskytuje vzácně a lze jej potvrdit genetickým vyšetřením. Zde je nutná celoživotní úprava stravy. V ambulantní praxi nutričního terapeuta se nejčastěji řeší deficit laktázy, ostatní deficity bývají méně časté. Pacienti diagnostikovaní histochemickým vyšetřením sliznice tenkého střeva s nulovou aktivitou sacharázy patří mezi vzácné případy a každý nutriční terapeut ocení sdílení zkušeností s jinými podobnými případy. V případě zpracovaných kazuistik (1 dítě, 1 dospělá žena a 1 dospělý muž) z různých regionů České republiky lze vyzvednout přínos při sdílení zkušeností s diagnostikou deficitu sacharázy-izomaltázy a především s nastavením eliminační diety včetně společné přípravy edukačních materiálů. Dále lze poukázat na dodatečný přínos sdílení receptur vhodných při specifickém deficitu disacharidáz a na prospěšnost výměny zkušeností pacientů s užíváním různých přípravků substituce enzymů. Nezanedbatelná je příležitost nabídnout pacientům pocit, že se s danou diagnózou nepotýkají sami.

Anglicky

The lecture was focused on case studies of patients with CSID.