Překonávání bariér v komunikaci o sterilizaci

COUFALOVÁ, Petra a Hana PŘIKRYLOVÁ KUČEROVÁ. Překonávání bariér v komunikaci o sterilizaci. In Kongres ČGPS ČLS JEP s mezinárodní účastí (30. 5. 2024–2. 6. 2024, Karlovy Vary). 2024.

Základní údaje

• Originální název: Překonávání bariér v komunikaci o sterilizaci
• Název anglicky: Overcoming Barriers in Communication About Sterilization
• Autoři: COUFALOVÁ, Petra (203 Česká republika, garant, domácí) a Hana PŘIKRYLOVÁ KUČEROVÁ (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Kongres ČGPS ČLS JEP s mezinárodní účastí (30. 5. 2024–2. 6. 2024, Karlovy Vary), 2024.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 50101 Psychology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: Odkaz na odborný program Odkaz na web konference
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: sterilizace; komunikace; dobrovolná bezdětnost; autonomie; vztah lékař-pacient
• Klíčová slova anglicky: sterilisation; communication; childfree; autonomy; doctor-patient relationship
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Sterilizace představuje komplexní a v mnoha aspektech kontroverzní téma, které vyžaduje otevřenou a citlivou komunikaci mezi lékaři a ženami. S ohledem na nezvratnost sterilizace, která může mít hluboké dopady na život ženy, je důležité poskytovat komplexní poradenství zaměřené nejen na medicínské aspekty, ale také psychologické, sociální a etické. Efektivní komunikace by měla být vedena s důrazem na dostatečnou informovanost, autonomii ženy a její individuální potřeby a vzájemný respekt mezi pohledem lékaře a ženy. V praxi jsou však na obou stranách přítomné významné bariéry komplikující komunikaci, které mohou vést k vzájemnému nepochopení a frustraci. Na straně lékařů bariéry zahrnují především obavy z nízkého věku žen, strach z potenciální lítosti po zákroku nebo obavy související s operačními komplikacemi, ale také osobní přesvědčení, která se týkají etických otázek sterilizace nebo vlastních představ o tradičním rodinném uspořádání. Roli zde hrají také systémové faktory, náboženská afiliace pracoviště nebo preference alternativních antikoncepčních metod. Tyto faktory mohou vést k neúmyslnému a neuvědomovanému zaujímání paternalistického postoje, zaujatosti nebo neochotě lékařů diskutovat o sterilizaci otevřeně a objektivně, což může vytvářet konflikt s volbou ženy a její autonomií. U žen jsou bariéry při komunikaci s lékaři o sterilizaci spojeny zejména s nedostatečnou dostupností informací o možnostech sterilizace, mylnými, zavádějícími, nesrozumitelnými a netransparentními informacemi o zákroku a jeho důsledcích, které v mnoha případech pramení z potřeby vyhledávat si informace ne u lékařů, ale z neověřených a neodborných zdrojů. Dále se zde objevují obavy z odsouzení a zpochybňování jejich rozhodnutí, což ženy mohou vnímat jako nedostatek respektu k jejich osobní svobodné volbě v reprodukčních otázkách. V tomto kontextu specifickou skupinu žen tvoří dobrovolně bezdětné ženy, jejichž počet v populaci roste, a které se při žádostech o podstoupení sterilizaci setkávají s unikátními výzvami. Tyto ženy se často setkávají s předsudky a nepochopení ze strany společnosti i některých zdravotnických pracovníků v důsledku svého rozhodnutí dobrovolně nemít děti, přičemž jejich intenzita narůstá v momentě, kdy žádají lékaře o provedení sterilizace. Příspěvek si klade za cíl poukázat z psychologického pohledu na bariéry při komunikaci o sterilizaci na straně lékaře i na straně ženy, včetně specifik u dobrovolně bezdětných žen. Současně je cílem poukázat na nutnost zapojení obou stran do překonávání těchto bariér. Efektivní a empatická komunikace mezi lékařem a ženou je zásadní pro zajištění toho, že rozhodnutí o sterilizaci je učiněno informovaně a promyšleně s ohledem na ženin nejlepší zájem. To vyžaduje otevřený dialog a respekt k individuálním hodnotám a potřebám dané ženy. V případě dobrovolně bezdětných žen je obzvláště důležité, aby byly tyto hodnoty zdůrazněny a byla zajištěna jejich podpora a respekt k jejich životnímu rozhodnutí. Práce vznikla za podpory specifického vysokoškolského výzkumu: MUNI/A/1519/2023 Možnosti aplikačního využití poznatků základního psychologického výzkumu.

Anotace anglicky

Sterilisation is a complex and in many aspects controversial topic that requires open and sensitive communication between doctors and women. Given the irreversibility of sterilisation, which can have profound effects on a woman's life, it is important to provide comprehensive counselling that focuses not only on medical aspects but also on psychological, social and ethical ones. Effective communication should be conducted with an emphasis on sufficient information, the autonomy of the woman and her individual needs, and mutual respect between the perspectives of the doctor and the woman. In practice, however, there are significant barriers on both sides that complicate communication and can lead to mutual misunderstanding and frustration. On the physicians' side, barriers include mainly concerns about the young age of women, fear of potential regret after the procedure or concerns related to surgical complications, but also personal beliefs related to ethical issues of sterilisation or their own ideas about traditional family arrangements. Systemic factors, the religious affiliation of the workplace or preference for alternative contraceptive methods also play a role. These factors can lead to unintentional and unconscious paternalistic attitudes, bias or unwillingness on the part of doctors to discuss sterilisation openly and objectively, which can create conflict with women's choice and autonomy. For women, barriers to communicating with doctors about sterilisation are mainly related to the lack of access to information about sterilisation options, misleading, confusing, incomprehensible and non-transparent information about the procedure and its consequences, which in many cases stems from the need to seek information not from doctors but from unverified and unprofessional sources. There is also a fear of being judged and having their decisions questioned, which women may perceive as a lack of respect for their personal free choice in reproductive matters. In this context, a specific group of women are childfree women, whose numbers are increasing in the population, and who face unique challenges when requesting sterilisation. These women often face prejudice and misunderstanding from society and some health professionals as a result of their decision not to voluntarily have children, which increases in intensity the moment they ask a doctor to perform sterilisation. The poster aims to highlight from a psychological perspective the barriers to communication about sterilisation on both the physician's and the woman's side, including the specifics for childfree women. At the same time, the aim is to point out the necessity to involve both parties in overcoming these barriers. Effective and empathic communication between the doctor and the woman is essential to ensure that the decision to sterilise is made in an informed and thoughtful manner, with the woman's best interests in mind. This requires an open dialogue and respect for the woman's individual values and needs. In the case of women who are childfree, it is particularly important that these values are emphasised and that support and respect for their life decision is ensured. This poster has been produced with the support of specific university research: MUNI/A/1519/2023 Possibilities of application of findings from basic psychological research.

Návaznosti

• MUNI/A/1519/2023, interní kód MU: Název: Možnosti aplikačního využití poznatků základního psychologického výzkumu

Investor: Masarykova univerzita, Možnosti aplikačního využití poznatků základního psychologického výzkumu