2024
Literární komunikace a cenzura v ČSSR 1968-1989
PYTLÍK, PetrZákladní údaje
Originální název
Literární komunikace a cenzura v ČSSR 1968-1989
Název česky
Literární komunikace a cenzura v ČSSR 1968-1989
Název anglicky
Literary communication and censorship in Czechoslovakia 1968-1989
Autoři
Vydání
Literární komunikace a cenzura v ČSSR 1968-1989, 2024
Další údaje
Jazyk
němčina
Typ výsledku
Vyžádané přednášky
Obor
60200 6.2 Languages and Literature
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Organizační jednotka
Pedagogická fakulta
Klíčová slova česky
Československo; literatura v totalitních režimech; paratexty; recepční studia
Klíčová slova anglicky
Czechoslovakia; literature in totalitarian regime; paratexts; reception studies
Změněno: 23. 10. 2024 07:58, Mgr. Ing. Petr Pytlík, Ph.D.
V originále
„Die Siebziger, das waren die schrecklichsten Jahre der Nachkriegszeit für die Literatur!“ Mit diesen Worten beschrieb 2009 der renommierte tschechoslowakischer Übersetzer aus der deutschen Literatur Ludvík Kundera die Situation in der Tschechoslowakei der 70er Jahre. Er wies dabei auf die Zensurmaßnahmen hin, die nach dem Einmarsch der Truppen des Warschauer Paktes in die Tschechoslowakei 1968 nicht nur in der Übersetzungsliteratur eingeführt wurden. Der literarische Betrieb war zwar von den jeweiligen Maßnahmen ziemlich behindert, bald aber wurden Mechanismen entwickelt, dank denen es möglich war, die fatalen Auswirkungen der Zensur zu schwächen und die strikten Regelungen umzugehen. Der folgende Beitrag befasst sich mit diesen „Aushandlungsprozessen“ (Smith & Wilson 2011) und versucht darzustellen, mithilfe von welchen Strategien die jeweiligen Akteure (Verlage, Übersetzer, Kritiker usw.) in einem durch die Zensur definierten Literaturbetrieb ihre Tätigkeit ausüben konnten.
Česky
"Sedmdesátá léta byla pro literaturu nejstrašnějšími roky poválečného období!" Těmito slovy popsal v roce 2009 československý překladatel z německé literatury Ludvík Kundera situaci v Československu sedmdesátých let. Poukázal na cenzurní opatření, která byla zavedena po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, a to nejen v překladové literatuře. Přestože tato opatření značně brzdila literární činnost, brzy se vyvinuly mechanismy, které umožnily oslabit fatální dopady cenzury a obejít přísné předpisy. Následující článek se zabývá těmito „procesy vyjednávání“ (Smith & Wilson 2011) a pokouší se ukázat, jaké strategie příslušní aktéři (vydavatelé, překladatelé, kritici atd.) využívali za účelem obcházení cenzury.
Anglicky
“The seventies were the most terrible years of the post-war period for literature!” With these words in 2009, the renowned Czechoslovakian translator from German literature Ludvík Kundera described the situation in Czechoslovakia in the seventies. He pointed to the censorship measures that were introduced after the Warsaw Pact troops invaded Czechoslovakia in 1968, and not just in translation literature. Although literary activity was severely hindered by these measures, mechanisms were soon developed that made it possible to weaken the fatal effects of censorship and circumvent the strict regulations. The following article deals with these “negotiation processes” (Smith & Wilson 2011) and attempts to show which strategies the respective actors (publishers, translators, critics, etc.) were able to use to carry out their activities in a literary business defined by censorship.
Návaznosti
| GA23-04980S, projekt VaV |
|