Literární komunikace a cenzura v ČSR 1968-1989

PYTLÍK, Petr. Literární komunikace a cenzura v ČSR 1968-1989. In Literární komunikace a cenzura v ČSR 1968-1989. 2024.

Základní údaje

• Originální název: Literární komunikace a cenzura v ČSR 1968-1989
• Název česky: Literární komunikace a cenzura v ČSR 1968-1989
• Název anglicky: Literary communication and censorship in Czechoslovakia 1968-1989
• Autoři: PYTLÍK, Petr.
• Vydání: Literární komunikace a cenzura v ČSR 1968-1989, 2024.

Další údaje

• Originální jazyk: němčina
• Typ výsledku: Vyžádané přednášky
• Obor: 60200 6.2 Languages and Literature
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Organizační jednotka: Pedagogická fakulta
• Klíčová slova česky: Československo; literatura v totalitních režimech; paratexty; recepční studia
• Klíčová slova anglicky: Czechoslovakia; literature in totalitarian regime; paratexts; reception studies

Anotace

„Die Siebziger, das waren die schrecklichsten Jahre der Nachkriegszeit für die Literatur!“ Mit diesen Worten beschrieb 2009 der renommierte tschechoslowakischer Übersetzer aus der deutschen Literatur Ludvík Kundera die Situation in der Tschechoslowakei der 70er Jahre. Er wies dabei auf die Zensurmaßnahmen hin, die nach dem Einmarsch der Truppen des Warschauer Paktes in die Tschechoslowakei 1968 nicht nur in der Übersetzungsliteratur eingeführt wurden. Der literarische Betrieb war zwar von den jeweiligen Maßnahmen ziemlich behindert, bald aber wurden Mechanismen entwickelt, dank denen es möglich war, die fatalen Auswirkungen der Zensur zu schwächen und die strikten Regelungen umzugehen. Der folgende Beitrag befasst sich mit diesen „Aushandlungsprozessen“ (Smith & Wilson 2011) und versucht darzustellen, mithilfe von welchen Strategien die jeweiligen Akteure (Verlage, Übersetzer, Kritiker usw.) in einem durch die Zensur definierten Literaturbetrieb ihre Tätigkeit ausüben konnten.

Anotace česky

"Sedmdesátá léta byla pro literaturu nejstrašnějšími roky poválečného období!" Těmito slovy popsal v roce 2009 československý překladatel z německé literatury Ludvík Kundera situaci v Československu sedmdesátých let. Poukázal na cenzurní opatření, která byla zavedena po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, a to nejen v překladové literatuře. Přestože tato opatření značně brzdila literární činnost, brzy se vyvinuly mechanismy, které umožnily oslabit fatální dopady cenzury a obejít přísné předpisy. Následující článek se zabývá těmito „procesy vyjednávání“ (Smith & Wilson 2011) a pokouší se ukázat, jaké strategie příslušní aktéři (vydavatelé, překladatelé, kritici atd.) využívali za účelem obcházení cenzury.

Anotace anglicky

“The seventies were the most terrible years of the post-war period for literature!” With these words in 2009, the renowned Czechoslovakian translator from German literature Ludvík Kundera described the situation in Czechoslovakia in the seventies. He pointed to the censorship measures that were introduced after the Warsaw Pact troops invaded Czechoslovakia in 1968, and not just in translation literature. Although literary activity was severely hindered by these measures, mechanisms were soon developed that made it possible to weaken the fatal effects of censorship and circumvent the strict regulations. The following article deals with these “negotiation processes” (Smith & Wilson 2011) and attempts to show which strategies the respective actors (publishers, translators, critics, etc.) were able to use to carry out their activities in a literary business defined by censorship.

Návaznosti

• GA23-04980S, projekt VaV: Název: Funkce paratextů při recepci autorů skupiny Gruppe 47 v Československu mezi lety 1948-1989

Investor: Grantová agentura ČR, Funkce paratextů při recepci autorů skupiny Gruppe 47 v Československu mezi lety 1948-1989