2024
Zur literarischen Kommunikation in einem totalitären Regime am Beispiel von Paratexten in der Tschechoslowakei zwischen 1948-1989
PYTLÍK, PetrZákladní údaje
Originální název
Zur literarischen Kommunikation in einem totalitären Regime am Beispiel von Paratexten in der Tschechoslowakei zwischen 1948-1989
Název česky
K literární komunikaci v totalitním režimu na příkladu paratextů v Československu v letech 1948-1989
Název anglicky
On literary communication in the totalitarian regime using the example of paratexts in Czechoslovakia in the years 1948-1989
Autoři
Vydání
Tagung zum 50. Jubiläum der Germanischen Philologie an der Schlesischen Universität Katowice. Katowice, Sosnowiec 17.-18.05.2024, 2024
Další údaje
Jazyk
němčina
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
60200 6.2 Languages and Literature
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
Pedagogická fakulta
Klíčová slova česky
Československo; literatura v totalitních režimech; paratexty; recepční studia
Klíčová slova anglicky
Czechoslovakia; literature in totalitarian regime; paratexts; reception studies
Příznaky
Mezinárodní význam
Změněno: 18. 6. 2024 07:47, Mgr. Ing. Petr Pytlík, Ph.D.
V originále
Der vorliegende Beitrag befasst sich mit der literarischen Kommunikation (Šámal 2015) und den damit zusammenhängenden Umgehungsstrategien in der kommunistischen Tschechoslowakei. Anhand einer Fallstudie zu der Rezeption von Texten der Gruppe 47 wird der Rezeptionsprozess deutschsprachiger Literatur in der Tschechoslowakei untersucht und zugleich eine allgemeinere Analyse der spezifischen Funktion von Paratexten im totalitären Regime dargeboten. Aus rezeptionswissenschaftlicher Sicht war die tschechoslowakische Rezeption deutschsprachiger Literatur aufgrund der kulturellen und politischen Ausrichtung in der kommunistischen Tschechoslowakei von Anfang an problematisch. Bei den AutorInnen der Gruppe 47 war es umso komplizierter, da aus Sicht der sozialistischen Zensur zusätzliche ideologische Hemmnisse identifiziert werden konnten. Es ist davon auszugehen, dass tschechoslowakische Ausgaben ihrer Werke geeignetes Material für solche Fallstudien sind, die allgemeinere Strategien der jeweiligen Akteure in den von ideologisch motivierter Zensur und politischen Einschränkungen der Meinungsfreiheit geprägten Umständen identifizieren und detaillierter beschreiben möchten (Smith/Wilson 2008). Das Ziel des vorliegenden Vortrags ist somit, die Geschichte der Rezeption der AutorInnen der Gruppe 47 zu beschreiben und vor allem auf Gemeinsamkeiten, soweit diese aufzufinden sind, und Unterschiede bei der Rezeption der jeweiligen AutorInnen hinzuweisen, wobei die Komplexität der literarischen Rezeptionsprozesse und die mannigfaltige Vernetzung zwischen einzelnen Akteuren, die an der literarischen Kommunikation teilnehmen, in einem totalitären Literaturbetrieb in den Fokus der Rezeptionsforschung rücken.
Česky
Tento článek se zabývá literární komunikací (Šámal 2015) a souvisejícími strategiemi obcházení cenzury v komunistickém Československu. Na případové studii recepce textů ze Skupiny 47 je zkoumán proces recepce německojazyčné literatury v Československu a zároveň je prezentována obecnější analýza specifické funkce paratextů v totalitním režimu. Z pohledu recepční vědy byla československá recepce německojazyčné literatury od počátku problematická kvůli kulturní a politické orientaci v komunistickém Československu. Pro autory Skupiny 47 to bylo ještě složitější, protože z pohledu socialistické cenzury bylo možné identifikovat další ideologické překážky. Lze předpokládat, že československá vydání jejich děl jsou vhodným materiálem pro takové případové studie, které se snaží identifikovat a podrobněji popsat širší strategie příslušných aktérů v podmínkách charakterizovaných ideologicky motivovanou cenzurou a politickým omezováním svobody projevu (Smith/Wilson 2008). Cílem této přednášky je proto popsat historii recepce autorů Skupiny 47 a především poukázat na podobnosti, pokud je lze nalézt, a rozdíly v recepci příslušných autorů, přičemž s přihlédnutím ke složitosti literárních recepčních procesů a různorodé síti mezi jednotlivými aktéry, kteří se podílejí na literární komunikaci v totalitním literárním provozu, se stávají ohniskem recepčního výzkumu.
Anglicky
This article deals with literary communication (Šámal 2015) and the associated circumvention strategies in communist Czechoslovakia. Using a case study on the reception of texts by Group 47, the reception process of German-language literature in Czechoslovakia is examined and at the same time a more general analysis of the specific function of paratexts in the totalitarian regime is presented. From a reception science perspective, the Czechoslovak reception of German-language literature was problematic from the outset due to the cultural and political orientation in communist Czechoslovakia. In the case of the authors of Group 47, it was all the more complicated because additional ideological obstacles could be identified from the perspective of socialist censorship. It can be assumed that Czechoslovak editions of their works are suitable material for such case studies that aim to identify and describe in more detail the more general strategies of the respective actors in circumstances characterized by ideologically motivated censorship and political restrictions on freedom of expression (Smith/Wilson 2008). The aim of this lecture is therefore to describe the history of the reception of the authors of Group 47 and, above all, to point out similarities, insofar as they can be found, and differences in the reception of the respective authors, whereby the complexity of the literary reception processes and the diverse networking between individual actors who participate in literary communication in a totalitarian literary industry become the focus of reception research.
Návaznosti
| GA23-04980S, projekt VaV |
|