Sueños privados, universos sociales y mirada literaria en Últimas tardes con Teresa

BELLÓN AGUILERA, José Luis. Sueños privados, universos sociales y mirada literaria en Últimas tardes con Teresa. MELANGES DE LA CASA DE VELAZQUEZ. SPAIN: CASA VELAZQUEZ, 2024, roč. 54, č. 1, s. 49-70. ISSN 0076-230X. Dostupné z: https://doi.org/10.4000/11r3r.

Základní údaje

Originální název

Sueños privados, universos sociales y mirada literaria en Últimas tardes con Teresa

Název česky

Soukromé sny, sociální vesmíry a literární pohled v Últimas tardes con Teresa

Název anglicky

Private dreams, social universes and literary gaze in Últimas tardes con Teresa

Autoři

BELLÓN AGUILERA, José Luis

Vydání

MELANGES DE LA CASA DE VELAZQUEZ, SPAIN, CASA VELAZQUEZ, 2024, 0076-230X

---

Další údaje

Jazyk

španělština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60206 Specific literatures

Stát vydavatele

Španělsko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Impakt faktor

Impact factor: 0.200

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14210/24:00136313

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

DOI

https://doi.org/10.4000/11r3r

UT WoS

001416098500003

EID Scopus

2-s2.0-85196079563

Klíčová slova česky

Marsé; literární pole; třídní habitus; literární pohled

Klíčová slova anglicky

Marsé; literary field; class habitus; literary gaze

Štítky

kontrola_RIV, rivok

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

El artículo es un estudio de la génesis social de la novela de Juan Marsé Últimas tardes con Teresa (1966), a partir de una primera reflexión sobre la relación de Marsé con la crítica. Las herramientas de la sociología de la literatura permiten una entrada al inconsciente ideológico de la obra, atravesado por la refracción efectuada en la tradición del campo literario español peninsular en el momento de su escritura. Hemos llamado «mirada literaria» a esta puesta en forma o refracción. El trabajo versa sobre la novela que supuso la consagración de Marsé como escritor: Últimas tardes con Teresa, si bien hace referencia —lateral— a otras obras. El trabajo explora cómo el relato y su geografía narrativa reproducen una imagen en negativo del mundo social del escritor y junto a ello, por tanto, del proceso de incorporación de Marsé a la vanguardia del campo literario español-barcelonés del momento, sus conflictos y tensiones: básicamente, la beligerante relación con la crítica y el sarcasmo amargo sobre la imbricación entre la dominación de clase, el poder cultural y la ideología del compromiso. El entramado de estos conflictos —mantendremos— destila un rasgo destacado de su tono literario: la actitud a la vez melancólica e irónica por su origen de clase y por el desclasamiento que implicó su entrada en las fracciones dominadas de la clase dominante, o, su consagración como escritor de talla.

Česky

Tento článek studuje sociální genezi románu Juana Marsého Últimas tardes con Teresa (1966), na základě počáteční úvahy o Marsého vztahu s kritiky. Nástroje sociologie literatury nám umožňují vstoupit do ideologického nevědomí díla, procházejícího lomem způsobeným v tradici španělského poloostrovního literárního pole v době jeho vzniku. Nazvali jsme to „literární pohled“ nebo „refrakce“. Tato studie se zabývá románem, který poznamenal Marséovo zasvěcení spisovateli: Últimas tardes con Teresa (Poslední večery s Terezou), i když odkazuje na jiná díla. Článek zkoumá, jak příběh a jeho narativní geografie reprodukují negativně obraz spisovatelova sociálního světa, a tedy i procesu začleňování Marsého do avantgardy tehdejšího španělsko-barcelonského literárního pole, jeho konfliktů a napětí. : v podstatě bojovný vztah s kritiky a hořký sarkasmus o prolínání třídní nadvlády, kulturní moci a ideologie závazku. Prolínání těchto konfliktů – budeme tvrdit – odhaluje charakteristický rys jeho literárního tónu: současně melancholický a ironický postoj k jeho třídnímu původu a k odtajnění vyplývajícímu z jeho vstupu do ovládaných frakcí vládnoucí třídy nebo jeho zasvěcení. jako spisovatel.

Anglicky

This article studies of the social genesis of Juan Marsé’s novel Últimas tardes con Teresa (1966), based on an initial reflection on Marsé’s relationship with critics. The tools of the sociology of literature allow us to enter the ideological unconscious of the work, traversed by the refraction effected in the tradition of the Spanish peninsular literary field at the time of its writing. We have called this «literary gaze» or «refraction». This study deals with the novel that marked Marsé’s consecration as a writer: Últimas tardes con Teresa (Last Evenings with Teresa), although it makes reference to other works. The article explores how the story and its narrative geography reproduce the image in negative of the writer’s social world and, therefore, of the process of Marsé’s incorporation into the avant-garde of the Spanish-Barcelonian literary field of the time, its conflicts and tensions: basically, the belligerent relationship with the critics and the bitter sarcasm about the interweaving of class domination, cultural power and the ideology of commitment. The interweaving of these conflicts—we will argue—distils a salient feature of his literary tone: the simultaneously melancholic and ironic attitude to his class origins and to the declassification implied by his entry into the dominated fractions of the ruling class, or, his consecration as a writer.

---

Návaznosti

MUNI/A/1395/2023, interní kód MU

Název: Románské jazyky a románské literatury v pohybu Investor: Masarykova univerzita, Románské jazyky a románské literatury v pohybu

Přiložené soubory

Suenos_privados__universos_sociales_y_mirada_literaria_en_Ultimas_tardes_con_Teresa.pdf

Práva souboru pro čtení

×