J 2024

Sueños privados, universos sociales y mirada literaria en Últimas tardes con Teresa

BELLÓN AGUILERA, José Luis

Basic information

Original name

Sueños privados, universos sociales y mirada literaria en Últimas tardes con Teresa

Name in Czech

Soukromé sny, sociální vesmíry a literární pohled v Últimas tardes con Teresa

Name (in English)

Private dreams, social universes and literary gaze in Últimas tardes con Teresa

Edition

MELANGES DE LA CASA DE VELAZQUEZ, SPAIN, CASA VELAZQUEZ, 2024, 0076-230X

Other information

Language

Spanish

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Field of Study

60206 Specific literatures

Country of publisher

Spain

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

References:

Impact factor

Impact factor: 0.300 in 2022

Organization unit

Faculty of Arts

Keywords (in Czech)

Marsé, literární pole, třídní habitus, literární pohled

Keywords in English

Marsé, literary field, class habitus, literary gaze

Tags

International impact, Reviewed
Změněno: 5/8/2024 12:40, doc. José Luis Bellón Aguilera, PhD.

Abstract

V originále

El artículo es un estudio de la génesis social de la novela de Juan Marsé Últimas tardes con Teresa (1966), a partir de una primera reflexión sobre la relación de Marsé con la crítica. Las herramientas de la sociología de la literatura permiten una entrada al inconsciente ideológico de la obra, atravesado por la refracción efectuada en la tradición del campo literario español peninsular en el momento de su escritura. Hemos llamado «mirada literaria» a esta puesta en forma o refracción. El trabajo versa sobre la novela que supuso la consagración de Marsé como escritor: Últimas tardes con Teresa, si bien hace referencia —lateral— a otras obras. El trabajo explora cómo el relato y su geografía narrativa reproducen una imagen en negativo del mundo social del escritor y junto a ello, por tanto, del proceso de incorporación de Marsé a la vanguardia del campo literario español-barcelonés del momento, sus conflictos y tensiones: básicamente, la beligerante relación con la crítica y el sarcasmo amargo sobre la imbricación entre la dominación de clase, el poder cultural y la ideología del compromiso. El entramado de estos conflictos —mantendremos— destila un rasgo destacado de su tono literario: la actitud a la vez melancólica e irónica por su origen de clase y por el desclasamiento que implicó su entrada en las fracciones dominadas de la clase dominante, o, su consagración como escritor de talla.

In Czech

Tento článek studuje sociální genezi románu Juana Marsého Últimas tardes con Teresa (1966), na základě počáteční úvahy o Marsého vztahu s kritiky. Nástroje sociologie literatury nám umožňují vstoupit do ideologického nevědomí díla, procházejícího lomem způsobeným v tradici španělského poloostrovního literárního pole v době jeho vzniku. Nazvali jsme to „literární pohled“ nebo „refrakce“. Tato studie se zabývá románem, který poznamenal Marséovo zasvěcení spisovateli: Últimas tardes con Teresa (Poslední večery s Terezou), i když odkazuje na jiná díla. Článek zkoumá, jak příběh a jeho narativní geografie reprodukují negativně obraz spisovatelova sociálního světa, a tedy i procesu začleňování Marsého do avantgardy tehdejšího španělsko-barcelonského literárního pole, jeho konfliktů a napětí. : v podstatě bojovný vztah s kritiky a hořký sarkasmus o prolínání třídní nadvlády, kulturní moci a ideologie závazku. Prolínání těchto konfliktů – budeme tvrdit – odhaluje charakteristický rys jeho literárního tónu: současně melancholický a ironický postoj k jeho třídnímu původu a k odtajnění vyplývajícímu z jeho vstupu do ovládaných frakcí vládnoucí třídy nebo jeho zasvěcení. jako spisovatel.