2024
The effect of revitalization on species composition and abundance of amphibians in a valley floodplain
KOTASOVÁ ADÁMKOVÁ, Marie a Júlia BUCHTOVÁZákladní údaje
Originální název
The effect of revitalization on species composition and abundance of amphibians in a valley floodplain
Název česky
Vliv revitalizace na druhové složení a početnost obojživelníků v údolní nivě Spáleného potoka
Autoři
KOTASOVÁ ADÁMKOVÁ, Marie (203 Česká republika, domácí) a Júlia BUCHTOVÁ (703 Slovensko, domácí)
Vydání
LIFE Platform Meeting: Amphibian and Reptile Conservation in Europe – Challenges and Opportunities, 2024
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
10618 Ecology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova česky
revitalizace; obojživelníci; údolní niva; řízení; ochrana
Klíčová slova anglicky
revitalisation; amphibians; valley floodplain; management; conservation
Změněno: 18. 9. 2024 17:44, Mgr. Júlia Buchtová
V originále
Obojživelníci jsou skupinou úzce vázanou na mokřadní biotopy. Právě obojživelníci jsou známí svou reakcí na veškeré změny obývaného vodního i terestrického prostředí, což z nich činí velmi citlivou bioindikační skupinu živočichů. Na jejich diverzitě, početnosti i úspěšnosti rozmnožování se tak přímo projevují změny vodního režimu, kvality vod, ekologický stav lokalit, a často také změny způsobů zemědělského obhospodařování okolní krajiny. Zvláště zrychlující se přetváření a znečišťování krajiny tak řadí obojživelníky mezi nejohroženější skupiny našich obratlovců. To se odráží ve statutu jejich ochrany a ve snahách o šetrnou a přírodě blízkou obnovu mokřadních stanovišť. V rámci revitalizace části mokřadu bylo v roce 2020 v údolní nivě Spáleného potoka vybudováno 9 nových tůní, a současně bylo zahájeno kosení rákosin a jejich pastva hospodářským skotem. V rámci monitoringu byl hodnocen výchozí i následný stav biodiverzity. Společenstvo obojživelníků bylo hodnoceno na základě akustického a vizuálního monitoringu dospělců, dohledávání snůšek, odlovu larválních stádií a dospělců ocasatých obojživelníků s využitím cedníku a živolovných pastí. Srovnání historických dat a následně dat z let 2020-2023 prokázalo, že úvodní revitalizace lokality spočívající ve vybudování nového vodního tělesa a terénních depresí v roce 2003 vedla ke zvýšení druhové diverzity obojživelníků. Absence následné péče však vedla k postupnému zarůstání lokality a její další degradaci, což vedlo k vymizení většiny druhů. Po revitalizaci v roce 2020 se vymizelé druhy začaly postupně vracet, přičemž postupně osídlily různá stanoviště dle svých ekologických preferencí. Provedený výzkum dokládá schopnost rychlé odpovědi obojživelníků nejen na negativní, ale i na pozitivní změny stanovišť, a současně potvrzuje důležitost následné péče o revitalizované lokality.
Česky
Obojživelníci jsou skupinou úzce vázanou na mokřadní biotopy. Právě obojživelníci jsou známí svou reakcí na veškeré změny obývaného vodního i terestrického prostředí, což z nich činí velmi citlivou bioindikační skupinu živočichů. Na jejich diverzitě, početnosti i úspěšnosti rozmnožování se tak přímo projevují změny vodního režimu, kvality vod, ekologický stav lokalit, a často také změny způsobů zemědělského obhospodařování okolní krajiny. Zvláště zrychlující se přetváření a znečišťování krajiny tak řadí obojživelníky mezi nejohroženější skupiny našich obratlovců. To se odráží ve statutu jejich ochrany a ve snahách o šetrnou a přírodě blízkou obnovu mokřadních stanovišť. V rámci revitalizace části mokřadu bylo v roce 2020 v údolní nivě Spáleného potoka vybudováno 9 nových tůní, a současně bylo zahájeno kosení rákosin a jejich pastva hospodářským skotem. V rámci monitoringu byl hodnocen výchozí i následný stav biodiverzity. Společenstvo obojživelníků bylo hodnoceno na základě akustického a vizuálního monitoringu dospělců, dohledávání snůšek, odlovu larválních stádií a dospělců ocasatých obojživelníků s využitím cedníku a živolovných pastí. Srovnání historických dat a následně dat z let 2020-2023 prokázalo, že úvodní revitalizace lokality spočívající ve vybudování nového vodního tělesa a terénních depresí v roce 2003 vedla ke zvýšení druhové diverzity obojživelníků. Absence následné péče však vedla k postupnému zarůstání lokality a její další degradaci, což vedlo k vymizení většiny druhů. Po revitalizaci v roce 2020 se vymizelé druhy začaly postupně vracet, přičemž postupně osídlily různá stanoviště dle svých ekologických preferencí. Provedený výzkum dokládá schopnost rychlé odpovědi obojživelníků nejen na negativní, ale i na pozitivní změny stanovišť, a současně potvrzuje důležitost následné péče o revitalizované lokality.
Návaznosti
| TJ04000145, projekt VaV |
|