The effect of revitalization on species composition and abundance of amphibians in a valley floodplain

KOTASOVÁ ADÁMKOVÁ, Marie a Júlia BUCHTOVÁ. The effect of revitalization on species composition and abundance of amphibians in a valley floodplain. In LIFE Platform Meeting: Amphibian and Reptile Conservation in Europe – Challenges and Opportunities. 2024.

Základní údaje

• Originální název: The effect of revitalization on species composition and abundance of amphibians in a valley floodplain
• Název česky: Vliv revitalizace na druhové složení a početnost obojživelníků v údolní nivě Spáleného potoka
• Autoři: KOTASOVÁ ADÁMKOVÁ, Marie (203 Česká republika, domácí) a Júlia BUCHTOVÁ (703 Slovensko, domácí).
• Vydání: LIFE Platform Meeting: Amphibian and Reptile Conservation in Europe – Challenges and Opportunities, 2024.

Další údaje

• Originální jazyk: angličtina
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: 10618 Ecology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Přírodovědecká fakulta
• Klíčová slova česky: revitalizace; obojživelníci; údolní niva; řízení; ochrana
• Klíčová slova anglicky: revitalisation; amphibians; valley floodplain; management; conservation

Anotace

Obojživelníci jsou skupinou úzce vázanou na mokřadní biotopy. Právě obojživelníci jsou známí svou reakcí na veškeré změny obývaného vodního i terestrického prostředí, což z nich činí velmi citlivou bioindikační skupinu živočichů. Na jejich diverzitě, početnosti i úspěšnosti rozmnožování se tak přímo projevují změny vodního režimu, kvality vod, ekologický stav lokalit, a často také změny způsobů zemědělského obhospodařování okolní krajiny. Zvláště zrychlující se přetváření a znečišťování krajiny tak řadí obojživelníky mezi nejohroženější skupiny našich obratlovců. To se odráží ve statutu jejich ochrany a ve snahách o šetrnou a přírodě blízkou obnovu mokřadních stanovišť. V rámci revitalizace části mokřadu bylo v roce 2020 v údolní nivě Spáleného potoka vybudováno 9 nových tůní, a současně bylo zahájeno kosení rákosin a jejich pastva hospodářským skotem. V rámci monitoringu byl hodnocen výchozí i následný stav biodiverzity. Společenstvo obojživelníků bylo hodnoceno na základě akustického a vizuálního monitoringu dospělců, dohledávání snůšek, odlovu larválních stádií a dospělců ocasatých obojživelníků s využitím cedníku a živolovných pastí. Srovnání historických dat a následně dat z let 2020-2023 prokázalo, že úvodní revitalizace lokality spočívající ve vybudování nového vodního tělesa a terénních depresí v roce 2003 vedla ke zvýšení druhové diverzity obojživelníků. Absence následné péče však vedla k postupnému zarůstání lokality a její další degradaci, což vedlo k vymizení většiny druhů. Po revitalizaci v roce 2020 se vymizelé druhy začaly postupně vracet, přičemž postupně osídlily různá stanoviště dle svých ekologických preferencí. Provedený výzkum dokládá schopnost rychlé odpovědi obojživelníků nejen na negativní, ale i na pozitivní změny stanovišť, a současně potvrzuje důležitost následné péče o revitalizované lokality.

Anotace česky

Obojživelníci jsou skupinou úzce vázanou na mokřadní biotopy. Právě obojživelníci jsou známí svou reakcí na veškeré změny obývaného vodního i terestrického prostředí, což z nich činí velmi citlivou bioindikační skupinu živočichů. Na jejich diverzitě, početnosti i úspěšnosti rozmnožování se tak přímo projevují změny vodního režimu, kvality vod, ekologický stav lokalit, a často také změny způsobů zemědělského obhospodařování okolní krajiny. Zvláště zrychlující se přetváření a znečišťování krajiny tak řadí obojživelníky mezi nejohroženější skupiny našich obratlovců. To se odráží ve statutu jejich ochrany a ve snahách o šetrnou a přírodě blízkou obnovu mokřadních stanovišť. V rámci revitalizace části mokřadu bylo v roce 2020 v údolní nivě Spáleného potoka vybudováno 9 nových tůní, a současně bylo zahájeno kosení rákosin a jejich pastva hospodářským skotem. V rámci monitoringu byl hodnocen výchozí i následný stav biodiverzity. Společenstvo obojživelníků bylo hodnoceno na základě akustického a vizuálního monitoringu dospělců, dohledávání snůšek, odlovu larválních stádií a dospělců ocasatých obojživelníků s využitím cedníku a živolovných pastí. Srovnání historických dat a následně dat z let 2020-2023 prokázalo, že úvodní revitalizace lokality spočívající ve vybudování nového vodního tělesa a terénních depresí v roce 2003 vedla ke zvýšení druhové diverzity obojživelníků. Absence následné péče však vedla k postupnému zarůstání lokality a její další degradaci, což vedlo k vymizení většiny druhů. Po revitalizaci v roce 2020 se vymizelé druhy začaly postupně vracet, přičemž postupně osídlily různá stanoviště dle svých ekologických preferencí. Provedený výzkum dokládá schopnost rychlé odpovědi obojživelníků nejen na negativní, ale i na pozitivní změny stanovišť, a současně potvrzuje důležitost následné péče o revitalizované lokality.

Návaznosti

• TJ04000145, projekt VaV: Název: Managementová opatření a hodnocení jejich dopadu na biodiverzitu lučního mokřadu (Akronym: Wetland management)

Investor: Technologická agentura ČR, Managementová opatření a hodnocení jejich dopadu na biodiverzitu lučního mokřadu