Hrnčířská pec ze druhé poloviny 13. století ze Žďáru nad Sázavou – Starého města

SLAVÍČEK, Karel, Kateřina TĚSNOHLÍDKOVÁ, Martin KOŠŤÁL, Dominika VÁCLAVÍKOVÁ a Kristýna TRNOVÁ. Hrnčířská pec ze druhé poloviny 13. století ze Žďáru nad Sázavou – Starého města. Archeologické Rozhledy. Archeologický Ústav AV ČR, 2023, roč. 75, č. 4, s. 403-438. ISSN 0323-1267. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.35686/AR.2023.28.

Základní údaje

Originální název

Hrnčířská pec ze druhé poloviny 13. století ze Žďáru nad Sázavou – Starého města

Název anglicky

A pottery kiln from the second half of the 13th century in Žďár nad Sázavou - Staré Město (Czech Republic): Technological analysis of its batch

Autoři

SLAVÍČEK, Karel (203 Česká republika, garant, domácí), Kateřina TĚSNOHLÍDKOVÁ (203 Česká republika), Martin KOŠŤÁL (203 Česká republika, domácí), Dominika VÁCLAVÍKOVÁ (203 Česká republika) a Kristýna TRNOVÁ (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Archeologické Rozhledy, Archeologický Ústav AV ČR, 2023, 0323-1267

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60102 Archaeology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Impakt faktor

Impact factor: 0.600 v roce 2022

Kód RIV

RIV/00216224:14310/23:00134826

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

DOI

http://dx.doi.org/10.35686/AR.2023.28

UT WoS

001232085700004

Klíčová slova anglicky

Middle Ages; Bohemian-Moravian Highlands; Žďár nad Sázavou; pottery kiln; pottery production; petrography; XRF analysis

Štítky

rivok

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Tato studie zkoumá středověkou hrnčířskou pec a její výplň odkrytou v rámci sídliště ze 13. století poblíž cisterciáckého kláštera ve Žďáru. Krátká 30–40letá existence sídliště poskytuje cenný vhled do způsobu výroby a vzhledu keramiky v chronologicky vymezeném časovém horizontu poloviny 13. století. Pec byla jednokomorová buď s otevřenou, nebo klenutou nástavbou s výškově velmi úzkým topným kanálem. Technologický rozbor keramiky uvnitř pece ukazuje na konzistentní výrobní postupy kombinující výrobu z válečků s ranými rotačními zařízeními a s rychlým výpalem. Interpretace techniky tvarování je podpořena 3D skenováním, které kvantifikuje variabilitu tloušťky stěn na různých částech nádoby. Srovnání se sídlištními nálezy ukazuje na jednotnou morfologii keramiky a technologické nuance, přičemž petrografická data naznačují jak místní, tak vnější materiálové vlivy. Studie rozšiřuje poznání socioekonomické dynamiky během středověké kolonizace na případu Žďárska a poskytuje východisko pro regionální výzkum středověké keramiky.

Anglicky

This study investigates a medieval pottery kiln and its fill excavated at a 13th-century settlement site near the Žďár Cistercian monastery. The short 30–40 year lifespan of the settlement provides valuable insight into how pottery was made and appeared in a chronologically specified timeframe of the mid-13th century. The kiln was a single-chamber type, either with an open-topped or domed superstructure with a very narrow stoking channel in terms of height. Technological analysis of the pottery inside the kiln points to consistent production techniques utilising a combination of coiling and early rotational devices with rapid firing practices. The interpretation of the forming technique is backed by 3D scanning, which quantifies the wall thickness variability over various vessel body parts. Cross-analysis with settlement finds shows a uniform ceramic morphology and technological nuances, with petrographic data suggesting both local and external material influences. The study enhances the understanding of the socio-economic dynamics during medieval colonisation based on the case of the Žďár region and provides a benchmark for regional ceramic research.