Efektivita psychoterapeutické péče v rámci preventivních programů zdravotních pojišťoven

ŘIHÁČEK, Tomáš, Michal ČEVELÍČEK, Petr DOLEŽAL a Jan NEHYBA. Efektivita psychoterapeutické péče v rámci preventivních programů zdravotních pojišťoven. Československá psychologie. Praha: Psychologický ústav AV ČR, 2024, roč. 68, č. 3, s. 308-330. ISSN 0009-062X. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.51561/cspsych.68.3.308.

Základní údaje

• Originální název: Efektivita psychoterapeutické péče v rámci preventivních programů zdravotních pojišťoven
• Název anglicky: Effectiveness of psychotherapy in the context of health insurance companies’ preventive programs
• Autoři: ŘIHÁČEK, Tomáš, Michal ČEVELÍČEK, Petr DOLEŽAL a Jan NEHYBA.
• Vydání: Československá psychologie, Praha, Psychologický ústav AV ČR, 2024, 0009-062X.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50102 Psychology, special
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: article - open access
• Impakt faktor: Impact factor: 0.400 v roce 2022
• Organizační jednotka: Fakulta sociálních studií
• Doi: http://dx.doi.org/10.51561/cspsych.68.3.308
• Klíčová slova česky: psychoterapie; účinnost; naturalistická studie
• Klíčová slova anglicky: psychotherapy; effectiveness; naturalistic study
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Cíle. Cílem studie bylo (1) ověřit velikost terapeutické změny, k níž dochází u klientů v rámci preventivních programů zdravotních pojišťoven v oblasti duševního zdraví a (2) nalézt prediktory této změny. Vzorek. N = 2059 klientů (78 % žen) vyplnilo dotazníky depresivity (PHQ-9), úzkosti (GAD-7) a somatizace (PHQ-15) na začátku a na konci terapie, nejpozději však po desátém sezení. Vzorek zahrnoval terapie zahájené v roce 2022 v kontextu některého z preventivních programů zdravotních pojišťoven VZP nebo ČPZP. Psychoterapii provádělo 228 terapeutů. Hypotézy. Byla očekávána pozitivní změna v depresivitě, úzkosti a somatizaci po absolvování psychoterapie. Byla očekávána interakce mezi vstupní závažností potíží a výsledkem terapie. Statistická analýza. Velikost změny a její prediktory byly odhadnuty pomocí série víceúrovňových regresních modelů, v nichž byl kontrolován efekt terapeuta (random effect) a dalších intervenujících proměnných. Procentuálně byla změna vyjádřena rozdělením klientů do kategorií vyléčení, zlepšení, beze změny a zhoršení s využitím konceptů statisticky spolehlivé a klinicky významné změny. Výsledky. Velikost terapeutické změny činila d = -0,57 pro depresivitu, d = -0,62 pro úzkost a d = -0,40 pro somatizaci. Pro část vzorku s klinicky závažnými potížemi činila velikost změny d = -1,05 pro depresivitu, d = -1,26 pro úzkost a d = -0,86 pro somatizaci. S výjimkou vstupní úrovně závažnosti potíží nebyl nalezen žádný věcně významný prediktor terapeutické změny na straně klienta ani terapeuta. Limity. Absence kontrolní skupiny neumožňuje odlišit vliv terapeutické intervence od jiných zdrojů změny. Byly sledovány pouze vybrané ukazatele psychopatologie. Výsledky nelze zobecnit mimo kontext krátkodobé individuální psychoterapie poskytované v privátních praxích.

Anotace anglicky

Objectives. This study aimed to (1) examine the magnitude of therapeutic change occurring among clients in mental health insurance prevention programs and (2) find predictors of this change. Sample and settings. N = 2059 clients (78% female) completed depression (PHQ-9), anxiety (GAD-7), and somatization (PHQ-15) questionnaires at the beginning and end of therapy, but no later than after the tenth session. The sample included therapies initiated in 2022 in the context of one of the preventive programs of Czech health insurance companies. Psychotherapy was conducted by 228 therapists. Hypotheses. Positive changes in depression, anxiety, and somatization were expected after psychotherapy. An interaction between baseline outcome severity and final outcome was expected. Statistical analyses. The magnitude of change and its predictors were estimated using a series of multilevel models in which the effect of the therapist (random effect) and other intervening variables were controlled. Percent change was expressed by categorizing clients into recovered, improved, no change, and deteriorated, using the concepts of statistically reliable and clinically significant change. Results. The effect size was d = -0.57 for depression, d = -0.62 for anxiety, and d = -0.40 for somatization. For the clinical part of the sample, the effect size was d = -1.05 for depression, d = -1.26 for anxiety, and d = -0.86 for somatization. Except for the baseline outcome severity, no substantive predictor of therapeutic change was found on either the client's or therapist's side. Limitations. The absence of a control group made it impossible to distinguish the effect of the therapeutic intervention from other sources of change. Only selected indicators of psychopathology were monitored. Results cannot be generalized outside the context of short-term individual psychotherapy provided in private practice.

Návaznosti

• MUNI/A/1446/2022, interní kód MU: Název: Výzkum psychoterapie: Systematické přehledové studie

Investor: Masarykova univerzita, Výzkum psychoterapie: Systematické přehledové studie