2024
Faktory ovlivňující outcome u pacientů se syndromem kaudy equiny
MESTAN, D., B. MUSILOVA, O. TEPLY, A. LISNER, Jiří FIEDLER et. al.Základní údaje
Originální název
Faktory ovlivňující outcome u pacientů se syndromem kaudy equiny
Název anglicky
Factors influencing the outcome in patients with cauda equina syndrome
Autoři
MESTAN, D. (203 Česká republika), B. MUSILOVA (203 Česká republika), O. TEPLY (203 Česká republika), A. LISNER (203 Česká republika) a Jiří FIEDLER (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Ceska a slovenska neurologie a neurochirurgie, PRAGUE, CZECH MEDICAL SOC, 2024, 1210-7859
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30210 Clinical neurology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 0.500 v roce 2022
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
UT WoS
001252444200008
Klíčová slova česky
prognostické faktory; kauda equina; syndrom kaudy equiny; močová retence
Klíčová slova anglicky
cauda equina; cauda equina syndrome; prognostic factors; urinary retention
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 19. 8. 2024 10:24, Mgr. Tereza Miškechová
V originále
Syndrom kaudy equiny (cauda equina syndrome; CES) patří mezi onemocnění s potenciálně vysokou neurologickou morbiditou. Pacienti přicházejí s různě vyjádřeným neurologickým deficitem, zahrnujícím zejména sfinkterové potíže, který je nutné včasně diagnostikovat a správně indikovat chirurgickou léčbu. V naší retrospektivní studii jsme se zaměřili na různé prognostické faktory a jejich vliv na výsledný neurologický stav pacientů s CES. Do studie bylo zařazeno celkově 44 pacientů s CES. Statisticky významným faktorem se ukázala doba trvání příznaků. Pacienti s kratší anamnézou neurologické symptomatologie měli lepší výsledný neurologický stav. Také je průkazně pozitivní vztah mezi vstupním a výstupním skóre, tedy výsledný stav se odvíjí od tíže neurologického deficitu při přijetí pacienta. Ostatní faktory byly statisticky nevýznamné.
Anglicky
Cauda equina syndrome (CES) is a severe neurological condition with potentially high morbidity. Patients usually present with varying degrees of neurological deficit, especially sphincter dysfunction, which needs to be diagnosed early and correctly indicated for surgical treatment. Our retrospective study is focused on the determination of different prognostic factors and their impact on the final neurological outcome of patients with CES. Forty-four CES patients were recruited in the study. The duration of symptoms has proven to be a statistically significant factor in improving the clinical condition. Patients with a shorter medical history of neurological symptomatology had a better neurological outcome. Also, there was a positive relationship between the initial and outcome score, i.e., the outcome status is related to the severity of the neurological deficit on admission. The remaining factors appeared to be statistically insignificant.