Využití pojmových map v geografickém vzdělávání: systematická přehledová studie

PIVARNÍKOVÁ, Vanda Ivana. Využití pojmových map v geografickém vzdělávání: systematická přehledová studie. In Výroční konference České geografické společnost, Ústí nad Labem, 2024. 2024.

Základní údaje

Originální název

Využití pojmových map v geografickém vzdělávání: systematická přehledová studie

Název česky

Využití pojmových map v geografickém vzdělávání: systematická přehledová studie

Název anglicky

Utilization of concept maps in geography education research: a systematic review

Autoři

PIVARNÍKOVÁ, Vanda Ivana

Vydání

Výroční konference České geografické společnost, Ústí nad Labem, 2024, 2024

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

50301 Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Program konference

Organizační jednotka

Pedagogická fakulta

Klíčová slova česky

pojmové mapy, geografické vzdělávání, studenti, systematická rešerše

Klíčová slova anglicky

concept maps, geographical education, students, systematic review

---

Anotace

V originále

Pojmové mapy (nebo taky konceptuální, angl. concept maps, CMs), které mají kořeny v teoriích konstruktivismu a smysluplného učení Davida Ausubela, se objevily v 60. letech 20. století jako nový a důležitý nástroj reprezentace a integrace znalostí. Tento nástroj vytvořil Joseph Novak a jeho tým na Cornellově univerzitě (Novak & Cañas, 2006). Tyto mapy, tvořené hierarchií tvrzení postavených na pojmech spojených spojovacím slovem, umožňují žákům vyjádřit a pochopit souvislosti mezi jejich stávajícími představami, propojit nové představy s předchozími znalostmi a uspořádat své představy do nové struktury (Hay a kol., 2008). Hledání vztahů mezi lidskou a přírodní složkou hraje klíčovou roli při studiu geografie, osvojování geografického myšlení a pochopení složitého světa, ve kterém žijeme. Zemské systémy a jejich vzájemné vztahy lze pomocí takových dvourozměrných grafických organizátorů lépe pochopit (Assaraf & Orpaz, 2009) a snadno diagnostikovat miskoncepce o náročnějších a abstraktnějších pojmech (např. koloběh vody nebo horninotvorný cyklus). Jejich zařazení do výuky geografie může podpořit učení a hodnocení žáků (Wehry a kol., 2012). Desetiletí výzkumů v oblasti vzdělávání ukázala, že pravidelné používání těchto map může studentům pomoci s rozvojem vyšších kognitivních dovedností (Cañas a kol., 2017), kritického myšlení, metakognitivní reflexe, a kreativity (Machado & Carvalho, 2020). Cílem tohoto posteru je představit vybrané části systematické rešerše. Hlavním cílem bylo kategorizovat a analyzovat nejčastější využití pojmových map ve výzkumu v oblasti geografického vzdělávání. Hlavními proměnnými pro analýzu bylo použití map kódované buď jako nástroj pro učení, nebo pro hodnocení (v pěti případech nesly články obě charakteristiky) a úroveň vzdělání účastníků (podle ISCED). Tato analýza se zaměřuje pouze na studenty. Rozsah rešerše byl rozšířen i mimo školní předmět geografie, neboť obsah této vědní disciplíny je interdisciplinární a často se v zahraničí vyučuje ve větším bloku tzv. přírodních věd spolu např. s fyzikou, chemií a biologií, nebo společenských věd např. s dějepisem a občanskou naukou.

Anglicky

Concept maps, rooted in the theories of constructivism and meaningful learning of David Ausubel, emerged in the 1960s as a new and important tool for knowledge representation and integration. This tool was created by Joseph Novak and his team at Cornell University (Novak & Cañas, 2006). These maps made up of a hierarchy of statements built on concepts connected by a linking word, allow students to express and understand the connections between their existing ideas, connect new ideas to prior knowledge, and organise their ideas into a new structure (Hay et al., 2008). Finding relationships between human and natural components plays a key role in learning geography, acquiring geographical thinking skills, and understanding the complex world in which we live. Earth systems and their interrelationships can be better understood using such two-dimensional graphical organizers (Assaraf & Orpaz, 2009) and misconceptions about more challenging and abstract concepts (e.g., the water cycle or the rock cycle) can be easily diagnosed. Incorporating them into geography lessons can support students' learning and assessment (Wehry et al., 2012). Decades of research in education have shown that regular use of these maps can help students develop higher cognitive skills (Cañas et al., 2017), critical thinking, metacognitive reflection, and creativity (Machado & Carvalho, 2020). The aim of this poster is to present selected parts of a systematic search. The main objective was to categorize and analyze the most common uses of concept maps in geography education research. The main variables for the analysis were the use of maps coded either as a learning or assessment tool (in five cases, the articles carried both characteristics) and the educational level of the participants (according to ISCED). This analysis focuses on students only. The scope of the search was extended beyond the school subject of geography, as the content of this discipline is interdisciplinary and is often taught abroad in a larger block of so-called natural sciences together with, for example, physics, chemistry and biology, or social sciences such as history and civics.