2024
Søren Kierkegaard: způsoby sdělování a horizonty porozumění
ŠEVČÍK, DalimilZákladní údaje
Originální název
Søren Kierkegaard: způsoby sdělování a horizonty porozumění
Název česky
Søren Kierkegaard: způsoby sdělování a horizonty porozumění
Název anglicky
Søren Kierkegaard: the Ways of Communication and the Horizons of Understanding
Autoři
ŠEVČÍK, Dalimil
Vydání
Perspektivy myšlení: 1. ročník doktorandské filosofické konference, 2024
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
60301 Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Kierkegaard, porozumění, pseudonymita, dialog, teorie interpretace
Klíčová slova anglicky
Kierkegaard, understanding, pseudonymity, dialogue, theory of interpretation
Změněno: 23. 9. 2024 15:01, Mgr. Dalimil Ševčík
Anotace
V originále
V příspěvku se budu zabývat možnostmi recepce a interpretace textů Sørena Kierkegaarda. Je totiž zřejmé, že jejich celkový rozsah (tisíce stran) a původní jazyk (dánština 19. století) zdaleka nejsou jedinými překážkami stojícími před jejich čtenářem. Jako mnohem závažnější se jeví specifičnost forem sdělení, které autor volí. Dánský myslitel po sobě zanechal díla vydaná pod rozmanitými pseudonymy, právě tak jako spisy publikované pod vlastním jménem (vzdělavatelné a další náboženské „řeči“), a rovněž práce z různých důvodů nevydané (především deníky, jejichž celkový rozsah je srovnatelný s rozsahem děl vydaných). Některá díla připomínají filosofické nebo teologické pojednání (Pojem úzkosti, Filosofické drobky, Nemoc k smrti), jiná mají blízko k beletrii (Opakování), další by zase bylo možné označit jako „popularizační texty“ nebo „sekundární teologickou literaturu“ (vzdělavatelné řeči), nezřídka se zdají být (zároveň) osobní zpovědí… V rámci výkladu se budu věnovat právě způsobům sdělování, které dánský myslitel volí. Nejdříve krátce představím „panorama“ Kierkegaardova odkazu a možnosti jeho koherentního výkladu. Poukáži na specifika jednotlivých „typů“ spisů, jak jsou nastíněny výše. Stranou pozornosti přitom nezůstanou ani spisy, v nichž se Kierkegaard pokouší uchopit a vysvětlit pozici sebe sama jakožto autora a podat něco jako výkladová „vodítka“. Následně se pokusím představit vlastní pokus o celistvou interpretaci děl kodaňského myslitele. Má interpretace bude vedena otázkou: „Jak rozumět autorovi, který rozvíjí ironii a niternost?“ Oba fenomény jsou totiž stěžejní pro Kierkegaardovo myšlení i pro možnost mu porozumět. Sdílejí také jednu důležitou charakteristiku: nelze je vyslovit přímo. Na základě těchto analýz se v závěru příspěvku otevřou obecnější tematické okruhy, vymezitelné následujícími dvěma otázkami: Jaká je povaha filosofické interpretace a v jakém je vztahu ke konkrétnímu textu? Co je skutečným cílem filosofie/filosofování a jak tento cíl odpovídajícím způsobem komunikovat?
Návaznosti
| MUNI/A/1407/2022, interní kód MU |
|