Hepatitida C – možné průběhy onemocnění, význam terapie a dopady neléčené infekce

HUSA, Petr, Svatava SNOPKOVÁ a Petr HUSA. Hepatitida C – možné průběhy onemocnění, význam terapie a dopady neléčené infekce. Farmakoterapie. Praha: Farmakon Press spol.s.r., 2024, roč. 20, č. 4, s. 437-440. ISSN 1801-1209.

Základní údaje

• Originální název: Hepatitida C – možné průběhy onemocnění, význam terapie a dopady neléčené infekce
• Název anglicky: Hepatitis C – possible courses of the disease, importance of therapy and effects of untreated infection.
• Autoři: HUSA, Petr, Svatava SNOPKOVÁ a Petr HUSA.
• Vydání: Farmakoterapie, Praha, Farmakon Press spol.s.r. 2024, 1801-1209.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30303 Infectious Diseases
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova česky: hepatitida C; epidemiologie hepatitidy C; léčba hepatitidy C; přímo působící virostatika (DAA)
• Klíčová slova anglicky: hepatitis C; epidemiology of hepatitis C; treatment of hepatitis C; direct-acting antivirals (DAAs)

Anotace

Podle kvalifikovaných odhadů žije na světě 70–80 milionů osob s chronickou infekcí virem hepatitidy C (HCV). HCV se přenáší parenterální cestou. Před zavedením rutinního testování dárců krve (v ČR v roce 1992) se většina osob infikovala transfuzemi krve či krevních derivátů. Ve vyspělých státech ztratila tato cesta přenosu infekce na významu. Nejohroženější skupinou jsou nyní jednoznačně intravenózní narkomani, kteří si navzájem půjčují injekční stříkačky, jehly a další instrumentárium potřebné k aplikaci drogy. Podle doporučeného postupu EASL z roku 2020 musí být léčba přímo působícími virostatiky (DAA) bez otálení nabídnuta všem osobám s nedávno získanou i chronickou infekcí HCV. Primárním cílem léčby chronické HCV je vyléčení infekce, tedy dosažení setrvalé virologické odpovědi (SVR) definované jako nedetekovatelná HCV RNA v periferní krvi 12 nebo 24 týdnů po skončení antivirové léčby. Režimy používající DAA eliminují závažné nežádoucí účinky pegylovaného interferonu-α a ribavirinu (které se používaly v minulosti), nemají prakticky kontraindikace, nežádoucí účinky spojené s léčbou jsou minimální a účinnost terapie se blíží 100 %.

Anotace anglicky

There are an estimated 70-80 million people living with chronic hepatitis C virus (HCV) infection worldwide. HCV is transmitted via the parenteral route. Before the introduction of routine testing of blood donors (in the Czech Republic in 1992), most people were infected through blood transfusions or blood derivatives. This route of transmission has lost importance in developed countries. The most at risk group is now clearly intravenous drug users, who share syringes, needles and other instrumentation needed to inject the drug. According to the 2020 EASL guidelines, treatment with directacting antivirals (DAAs) must be offered without delay to all persons with recently acquired and chronic HCV infection. The primary goal of treatment for chronic HCV is to cure the infection, i.e. to achieve a sustained virological response (SVR) defined as undetectable HCV RNA in peripheral blood 12 or 24 weeks after the end of antiviral treatment. Regimens using DAAs eliminate the serious adverse effects of pegylated interferon-α and ribavirin (which have been used in the past), have virtually no contraindications, treatment-related adverse effects are minimal, and treatment efficacy approaches 100%.