Českoslovenští generálové před nacistickým Lidovým soudním dvorem 1941 až 1944

ČERNÝ, Vladimír. Českoslovenští generálové před nacistickým Lidovým soudním dvorem 1941 až 1944. Online. In VYHLÍDAL, Milan - BINAR, Aleš a kol.:. Ozbrojené síly a československý stát IV. Druhý československý odboj: Vojáci, aktéři, účastníci a jejich protivníci 1939 až 1945. Brno: Univerzita obrany, 2024, s. 135-163. Vojenská historie, sv. 4. ISBN 978-80-7582-521-6.

Základní údaje

Originální název

Českoslovenští generálové před nacistickým Lidovým soudním dvorem 1941 až 1944

Název česky

Českoslovenští generálové před nacistickým Lidovým soudním dvorem 1941 až 1944

Název anglicky

Czechoslovak generals at the Nazi People's Court 1941 to 1944

Autoři

ČERNÝ, Vladimír (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Brno, Ozbrojené síly a československý stát IV. Druhý československý odboj: Vojáci, aktéři, účastníci a jejich protivníci 1939 až 1945, od s. 135-163, 29 s. Vojenská historie, sv. 4, 2024

Nakladatel

Univerzita obrany

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

elektronická verze "online"

Organizační jednotka

Fakulta sociálních studií

ISBN

978-80-7582-521-6

Klíčová slova česky

Druhá světová válka; nacistické soudnictví; československá generalita; Protektorát Čechy a Morava; vojenský odboj

Klíčová slova anglicky

World War II; Nazi justice; Czechoslovak generalship; Protectorate of Bohemia and Moravia; military resistance

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Kapitola se zabývá nacistickým Lidovým soudem (Volksgerichtshof - VGH) a procesy s československými generály, kteří se za druhé světové války podíleli na odbojové činnosti. Lidový soud byl politickým tribunálem projednávajícím politické trestné činy zaměřené proti nacistickému režimu. Stal se jedním z klíčových nástrojů používaných k potlačení činnosti domácího odboje během nacistické okupace českých zemí. Z patnácti generálů československé armády odsouzených nacistickými tribunály k trestu smrti a následně popravených bylo osm odsouzeno VGH a zbylých sedm stannými soudy působícími v protektorátu v letech 1941-1942. Analýza osmi procesů s československými armádními generály vedených VGH tvoří hlavní část studie. Prvním z nich byl proces s předsedou protektorátní vlády divizním generálem Aloisem Eliášem v září 1941. Výjimečnost tohoto procesu podtrhovala značná mediální kampaň, jejímž cílem bylo zastrašit české obyvatelstvo protektorátu a odradit je od podpory odbojových organizací. V letech 1941-1944 následovaly další procesy, během nichž bylo k trestu smrti odsouzeno šest brigádních generálů a divizní generál Bedřich Homola. Nacistický justiční aparát přikládal procesům značný význam a snažil se je využít k propagandistickým účelům. Autor si všímá i skutečnosti, že po nastolení komunistického režimu v Československu v roce 1948 již nebyli tito odbojáři oficiálně připomínáni a teprve po roce 1989 bylo možné svobodně vzpomínat na statečné činy mužů, kteří se jako jedni z prvních postavili nacistické okupační moci.

Anglicky

The chapter deals with the Nazi People's Court (Volksgerichtshof – VGH) and the trials of Czechoslovak army generals involved in resistance activities during the Second World War. The People's Court was a political tribunal hearing crimes against the Nazi regime. It was one of the crucial instruments used to suppress the activities of the domestic resistance during the Nazi occupation of the Czech lands. Out of 15 Czechoslovak army generals sentenced to death by the Nazi tribunals and subsequently executed, eight were convicted by the VGH and the remaining seven by the martial courts operating in the Protectorate between 1941 and 1942. The analysis of the eight trials of Czechoslovak army generals conducted by the VGH forms the central part of the study. The first was the trial of the Protectorate Prime Minister, Division General Alois Eliáš, in September 1941, who became the only prime minister of one of the dependent territories or satellites of Nazi Germany to be sentenced to death. The uniqueness of this trial was underlined by a considerable media campaign with the explicit aim of intimidating the Czech population of the Protectorate and discouraging them from supporting resistance organisations. Further trials followed between 1941 and 1944, during which six brigadier generals and the divisional general Bedřich Homola were sentenced to death. The Nazi judicial apparatus attached considerable importance to the trials and tried to use them for propaganda purposes. The author also notes the fact that after the establishment of the communist regime in Czechoslovakia in 1948, these resistance leaders were no longer officially mentioned, and only after 1989 was it possible to freely commemorate the brave actions of men who were among the first to stand up to the Nazi occupying power.