Přeshraniční zajišťování elektronických důkazů prostřednictvím nástrojů Rady Evropy

VOJTĚCH, Adam. Přeshraniční zajišťování elektronických důkazů prostřednictvím nástrojů Rady Evropy. In Konference Cofola 2024. 2024.

Základní údaje

Originální název

Přeshraniční zajišťování elektronických důkazů prostřednictvím nástrojů Rady Evropy

Název česky

Přeshraniční zajišťování elektronických důkazů prostřednictvím nástrojů Rady Evropy

Název anglicky

Cross-border gathering of electronic evidence through Council of Europe instruments

Autoři

VOJTĚCH, Adam

Vydání

Konference Cofola 2024, 2024

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

50501 Law

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Právnická fakulta

Klíčová slova česky

Trestní řízení; dokazování; elektronické důkazy; opatřování důkazů; mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech, Evropská unie, Rada Evropy

Klíčová slova anglicky

Criminal procedure; evidence procedure; electronic evidence; acquiring proof; international judicial cooperation in criminal matters, European Union; Council of Europe

---

Anotace

V originále

V dnešní době roste počet trestných činů spáchaných na internetu nebo jeho prostřednictvím. Zároveň je v rámci trestního řízení využíváno mnohem více elektronických důkazů než kdykoli předtím, což na jedné straně slibuje orgánům činným v trestním řízení větší množství potenciálních důkazů, ale na straně druhé na ně klade zátěž v podobě zcela odlišného přístupu k zajišťování důkazů. Povaha elektronických důkazů je natolik specifická, že vyžaduje odlišný přístup orgánů činných v trestním řízení při práci s nimi. Je to dáno především jejich nehmotnou povahou a specifickým způsobem jejich uchovávání, které dnes již nemusí být pouze na pevných discích jednotlivých zařízení, ale například v cloudu. Také z tohoto důvodu se potřebné důkazy často nacházejí mimo území státu, v němž probíhá trestní řízení, což s sebou přináší další úskalí v podobě mezinárodní justiční spolupráce. V této souvislosti hrají důležitou roli smlouvy zakotvující jednotlivé nástroje mezinárodní justiční spolupráce. Cílem tohoto příspěvku je představit možnosti orgánů činných v trestním řízení při zajištění elektronických důkazů ze zahraničí, a to jak prostřednictvím již standardních nástrojů mezinárodní justiční spolupráce, zaměřených především na tradiční důkazy, tak i nových nástrojů určených primárně pro elektronické důkazy. V tomto ohledu představím pouze část této problematiky, neboť se jedná o komplexní a rozsáhlé téma. Půjde o nástroje Rady Evropy, konkrétně o Smlouvu o vzájemné pomoci v trestních věcech a její dodatkové protokoly a Budapešťskou úmluvu o kyberkriminalitě, a zejména její druhý dodatkový protokol. V příspěvku představím jednotlivé dokumenty a požadavky, které vyžadují od jednotlivých členských států, a následně je analyzuji, jak do kontextu již zavedených nástrojů zapadá Druhý dodatkový protokol k Budapešťské úmluvě. Důvodem pro srovnání těchto úmluv je skutečnost, že tradiční nástroje justiční spolupráce jsou stále využívány i v oblasti elektronických důkazů, a proto je na místě se hlouběji ponořit do chystaných změn. Na závěr stručně představím další nástroje pro zajištění elektronických důkazů v rámci Evropské unie. Nejnovějším z tzv. balíčku "elektronických důkazů" je evropský předávací a uchovávací příkaz.

Anglicky

Nowadays, crimes committed on or with the help of the Internet are on the rise. At the same time, there is also much more electronic evidence being produced in criminal proceedings than ever before, which on the one hand promises law enforcement authorities a greater amount of potential evidence, but on the other hand, places a burden on them in the form of a completely different approach to securing evidence. The nature of electronic evidence is so specific that it requires a rather different approach by law enforcement authorities when dealing with it. This is mainly due to their intangible nature and the specific way in which they are stored, which nowadays may no longer be only on the hard drives of individual devices but, for example, on the cloud. Also, for this reason, the necessary evidence is often located outside the territory of the investigating authority, which brings with it additional pitfalls in the form of international judicial cooperation. In this context, the treaties on international judicial cooperation, which precisely introduce this cooperation, play an important role. The aim of this paper is to present the possibilities of law enforcement authorities in obtaining electronic evidence from abroad, both through the already standard tools of international judicial cooperation, aimed primarily at traditional evidence, as well as new tools designed primarily for electronic evidence. In this respect, only a part of this issue will be presented, as it is a complex and extensive topic. It will therefore be about the instruments regulated within the Council of Europe, namely the treaties on international judicial cooperation such as the Treaty on Mutual Assistance in criminal matters and its additional protocols and the Budapest Convention on Cybercrime, and especially its Second Additional Protocol. The thesis will present the individual documents and the requirements that they require from the individual member states and then analyze how the Second Additional Protocol to the Budapest Convention fits into the context of the already established instruments. The reason for the comparison of these conventions is that traditional instruments of judicial cooperation are still used even on electronic evidence and therefore deeper dive into changes to come is in order. Finally, there will be a brief introduction to other instruments for securing electronic evidence within the European Union. The newest one of the so-called “e-evidence” package is the European production and preservation order.