2025
Chemical and isotopic analyses confirm dietary change marks the Early Medieval Slavic expansion into Central and Eastern Europe
MACHÁČEK, Jiří; Julie DUNNE; Renáta PŘICHYSTALOVÁ; Tomáš ZEMAN; George HABERFIELD et al.Základní údaje
Originální název
Chemical and isotopic analyses confirm dietary change marks the Early Medieval Slavic expansion into Central and Eastern Europe
Název česky
Chemické a izotopové analýzy potvrzují, že změna stravovacích návyků je spojena s expanzí Slovanů do střední a východní Evropy v raném středověku
Autoři
MACHÁČEK, Jiří; Julie DUNNE; Renáta PŘICHYSTALOVÁ; Tomáš ZEMAN; George HABERFIELD; Mengyao ZHANG; Timothy D KNOWLES a Richard P EVERSHED
Vydání
Journal of Archaeological Science, London, Academic Press, 2025, 0305-4403
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60102 Archaeology
Stát vydavatele
Velká Británie a Severní Irsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Impakt faktor
Impact factor: 2.500 v roce 2024
Označené pro přenos do RIV
Ano
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
UT WoS
EID Scopus
Klíčová slova česky
Období stěhování národů; raný středověk; Germáni; Slované; analýza lipidů; radiokarbonové datování specifických sloučenin; proso
Klíčová slova anglicky
Migration period; Early Middle Ages; Germanic peoples; Slavs; Lipid analysis; Compound-specific radiocarbon dating; Millet
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 20. 2. 2026 09:01, Bc. Nikol Neupauerová Gistingrová
V originále
During the first millennium AD, the much-discussed Migration Period marked a major episode of demographic and consequent economic, social and political change across large areas of Europe. Slavic migration from Eastern into Central Europe, between 500 and 700 AD, brings a proposed change in 'kitchen culture' and subsistence, displacing Germanic (e.g. Longobard) groups elsewhere, marking the end of the Late Antique period and the beginning of the Middle Ages. Notably, organic residue analysis of a total of 75 vessels from across the span of these periods confirms a distinct dietary shift between these purported groups. Food can often be one of the most distinctive expressions of social, religious, cultural or ethnic groups and, here, we demonstrate that a clear reliance on millet, in the form of porridge made with milk and, possibly, honey or soups and stews with meat, dominates, likely brought from the Slavic homelands. Thus, absent in the late Antique period, a new diet based on millet may thus have been a contributing factor to the population increase during the Early Medieval period and the subsequent expansion by Slavic groups across Europe. Analysis of a large series of legacy radiocarbon dates from human and animal bone, supported by compound-specific lipid dating of four of the same vessels allows us to identify the turning point of the change in habitus, with Slavic-speaking communities with a new housing culture, foodways and burial rites appearing in Moravia (Czech Republic) and Lower Austria, by the latest 598 AD (but probably much earlier, between 560 and 590 AD).
Česky
V první tisíciletí našeho letopočtu proběhlo často diskutované stěhování národů, které znamenalo významnou demografickou a následně i ekonomickou, sociální a politickou změnu v rozsáhlých oblastech Evropy. Slovanská migrace z východní do střední Evropy v letech 500 až 700 n. l., která přinesla i změnu v „kuchyňské kultuře“ a způsobu obživy, proběhla po odchodu germánských (např. langobardských) skupin do jiných oblastí a znamenala konec pozdně antického období a začátek středověku. Analýza organických zbytků z celkem 75 nádob z tohoto období potvrzuje výraznou změnu stravovacích návyků mezi těmito skupinami. Jídlo může být často jedním z nejvýraznějších projevů sociálních, náboženských, kulturních nebo etnických skupin a zde dokazujeme, že dominuje jasná závislost na prosu, ve formě kaše z mléka a případně medu nebo polévek a dušených pokrmů s masem, které byly pravděpodobně přineseny ze slovanských oblastí. Nová strava založená na prosu, která v pozdním antickém období chyběla, tak mohla být jedním z faktorů, které přispěly k nárůstu populace v raném středověku a následnému rozšíření slovanských skupin po celé Evropě. Analýza rozsáhlé série radiokarbonových dat z lidských a zvířecích kostí, podpořená datováním lipidů specifických pro čtyři z těchto nádob, nám umožňuje identifikovat zlomový bod změny habitusu, kdy se na Moravě (Česká republika) a v Dolním Rakousku nejpozději v roce 598 n. l. (ale pravděpodobně mnohem dříve, mezi lety 560 a 590 n. l.) objevily slovansky mluvící komunity s novou kulturou, stravovacími zvyklostmi a pohřebními rituály.
Návaznosti
| GX21-17092X, projekt VaV |
|
