2025
Kalibrovaná deference: proč, kdy a jak by měly správní soudy respektovat právní názor správního orgánu
KADLEC, OndřejZákladní údaje
Originální název
Kalibrovaná deference: proč, kdy a jak by měly správní soudy respektovat právní názor správního orgánu
Název anglicky
Calibrated Deference: Why, How, and When Administrative Courts Should Respect Legal Opinion of Administrative Body
Autoři
Vydání
Právník, Praha, Academy of Sciences of the Czech Republic, Institute of State and Law, 2025, 0231-6625
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50501 Law
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14220/25:00141876
Organizační jednotka
Právnická fakulta
EID Scopus
Klíčová slova česky
deference; správní soudnictví; intenzita přezkumu; profesní samospráva; Česká advokátní komora; ústavní principy
Klíčová slova anglicky
deference; administrative judiciary; intensity of review; professional self-governance; Czech Bar Association; constitutional principles
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 13. 3. 2026 15:08, Mgr. Petra Georgala
V originále
Správní soudy v České republice obecně zastávají názor, že při výkladu práva nemají uplatňovat deferenci – tedy určitou míru respektu k právnímu názoru správního orgánu, jehož rozhodnutí přezkoumávají. Tento článek postoj soudů analyzuje z pohledu ústavní teorie, právní doktríny a srovnávacího práva a kriticky jej hodnotí. Za použití příkladu judikatury z oblasti advokátní etiky článek argumentuje, že správní soudy by měly při přezkumu výkladu práva správními orgány uplatňovat koncept kalibrované deference. Kalibrovaná deference je koncept, který soudům umožní zohlednit ústavní, institucionální a politický kontext konkrétního případu a podle toho, kdo a o čem v dané věci rozhodl, nastavit intenzitu přezkumu. Při nastavování intenzity přezkumu by soudy měly brát v úvahu faktory jako odbornost či demokratickou odpovědnost daného správního orgánu, intenzitu zásahu do základních práv, povahu řešené otázky, úmysl zákonodárce nebo jasnost právního předpisu. Žádný z těchto faktorů přitom není sám o sobě pro intenzitu přezkumu určující, všechny však musí soud brát v potaz. Apriorním odmítáním přikládání určité váhy názoru správních orgánů soudy negují přínos ostatních institucí ke společnému vládnutí a dopouští se formy ústavní nespolupráce. Ačkoli navrhovaný přístup může jít proti historicky determinovanému vnímání role správního soudnictví u nás – zaměřeným primárně na ochranu jednotlivce, ne na umožnění realizace politiky a dobrého vládnutí – odpovídá modernímu pojetí soudů jako partnera ostatních institucí. Soudy se nemají ostatním institucím ani podřizovat, ale ani je nahrazovat.
Anglicky
Administrative courts in the Czech Republic generally reject any form of judicial deference in interpreting the law–that is, a degree of respect to the legal opinions of administrative authorities whose decisions they review. This article examines this judicial stance from the perspectives of constitutional theory, legal doctrine, and comparative law, offering a critical assessment. Using case law on the judicial review of disciplinary decisions of the Czech Bar Association as an example, it argues that courts when reviewing administrative interpretation of the law should apply calibrated deference. Calibrated deference is a concept that enables courts to take into account the constitutional, institutional, and political context of a given case and, depending on who decided the matter and what was the nature of the question, adjust the intensity of review accordingly. When determining the intensity of review, courts should consider factors such as the expertise of the administrative body, the value of self-governance, the severity of the interference with fundamental rights, the nature of the legal question at hand, the intent of the legislature, the clarity of the legal provision, and the democratic accountability of the given body. While none of these factors are individually decisive, they must all be taken into account. By categorically refusing to consider the views of administrative bodies when interpreting the law, courts negate their contribution to shared governance. Although the proposed approach may be at odds with the historically rooted understanding of administrative justice in the Czech Republic–one that has been primarily focused on the protection of individuals rather than on enabling policy implementation and good government–it aligns with a modern vision of courts as partners to other institutions in governance. Courts should neither subordinate themselves to these institutions nor seek to replace them.
Návaznosti
| 101002660, interní kód MU |
|
