J 2026

Justícia na pomedzí práva a politiky

SEČKOVÁ, Michaela

Základní údaje

Originální název

Justícia na pomedzí práva a politiky

Název česky

Justice na pomezí práva a politiky

Název anglicky

Judicial Power on the Borderline between Law and Politics

Autoři

SEČKOVÁ, Michaela

Vydání

Právník, Praha, Ústav státu a práva AV ČR, 2026, 0231-6625

Další údaje

Jazyk

slovenština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

50501 Law

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Označené pro přenos do RIV

Ano

Organizační jednotka

Právnická fakulta

EID Scopus

Klíčová slova česky

súdna moc; justičný aktivizmus; sudcovská zdržanlivosť; evolutívny výklad; Fedotova a ostatní proti Rusku

Klíčová slova anglicky

judiciary; judicial activism; judicial restraint; evolutionary interpretation; Fedotova v. Russia

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 14. 1. 2026 10:26, Michaela Sečková

Anotace

ORIG CZ EN

V originále

Tradične sa zvykne hovoriť, že keď do siene súdu prichádza právo, politika ju musí opustiť. Súčasný spoločenský vývoj naznačuje postupné zosilňovanie významu súdnictva v štruktúre trojdeľby moci. V tejto súvislosti možno hovoriť o judicializácii politiky, verejného života, či o justičnom aktivizme, ktorý by v krajnom prípade mohol predstavovať hrozbu sudcokracie. V rámci témy justičného aktivizmu možno jednoznačne pozorovať fragmentáciu postojov voči tomuto fenoménu, a to v domácich pomeroch, ale i globálnom meradle. Text sa zaoberá justičným aktivizmom ako javom vyskytujúcim sa v rozhodovacej činnosti súdov. Osobitú pozornosť text venuje aj problematike interpretačných metód predstavujúcich možné nástroje pre justičný aktivizmus. S ohľadom na uvedené je centrálnym bodom skúmania otázka justičného aktivizmu, jeho definovanie, možné podoby, opodstatnenie, ale aj prípadné úskalia v hlbších spoločenských a ústavnoprávnych súvislostiach. Záverom text poukazuje na potrebu rozlišovať medzi aktivizmom, ktorý preklenuje medzery reflektujúce hodnoty spoločnosti, a aktivizmom, ktorý ich prekračuje, čím oslabuje autoritu súdu a demokratickú legitimitu jeho rozhodnutí.

Česky

Tradičně se uvádí, že když do soudní síně vstupuje právo, politika ji musí opustit. Současný společenský vývoj naznačuje postupné posilování významu soudnictví ve struktuře dělby moci. V této souvislosti lze hovořit o judicializaci politiky, veřejného života či o justičním aktivismu, který by v krajním případě mohl představovat hrozbu soudcokracie. V rámci tématu justičního aktivismu lze jednoznačně pozorovat fragmentaci postojů vůči tomuto fenoménu, a to jak v domácích poměrech, tak i v globálním měřítku. Text se zabývá justičním aktivismem jako jevem vyskytujícím se v rozhodovací činnosti soudů. Zvláštní pozornost text věnuje rovněž problematice interpretačních metod představujících možné nástroje justičního aktivismu. S ohledem na uvedené je centrálním bodem zkoumání otázka justičního aktivismu, jeho vymezení, možné podoby, opodstatnění, ale i případná úskalí v hlubších společenských a ústavněprávních souvislostech. Závěrem text poukazuje na potřebu rozlišovat mezi aktivismem, který překlenňuje mezery reflektující hodnoty společnosti, a aktivismem, který je překračuje, čímž oslabuje autoritu soudu a demokratickou legitimitu jeho rozhodnutí.

Anglicky

It is traditionally said that when law steps into the courtroom, politics must step out. Recent societal developments indicate a gradual strengthening of the judiciary’s role within the framework of the separation of powers, particularly in light of the existence of judge-made law. In this context, one may speak of the judicialization of politics and public life or of judicial activism, which, in its extreme form, could pose a threat of juristocracy. Regarding judicial activism, a clear fragmentation of attitudes toward this phenomenon can be observed, both in the domestic context and on a global scale. This paper examines judicial activism as a phenomenon manifesting itself in judicial decision-making. Particular attention is devoted to interpretative methods that may serve as potential instruments of judicial activism. In light of the foregoing, the central focus of this inquiry is the concept of judicial activism, its definition, possible forms, justification, as well as its potential pitfalls in broader societal and constitutional contexts. In conclusion, the text highlights the need to distinguish between activism that bridges gaps reflecting societal values and activism that exceeds them, thereby undermining the court’s authority and the democratic legitimacy of its decisions.

Přiložené soubory

Justicia_na_pomedzi_prava_a_politiky.pdf Verze souboru