Cizí je cizinec jen v cizině. Pojetí cizince v polovině 19. století na Moravě

STOKLÁSKOVÁ, Zdeňka. Cizí je cizinec jen v cizině. Pojetí cizince v polovině 19. století na Moravě. Český časopis historický. Praha: Historický ústav AV ČR, 1999, roč. 97, č. 4, s. 757-780. ISSN 0862-6111.

Základní údaje

Originální název

Cizí je cizinec jen v cizině. Pojetí cizince v polovině 19. století na Moravě

Název anglicky

A foreigner is foreign only in a foreign country; a concept of a foreigner in the mid 19th century in Moravia.

Autoři

STOKLÁSKOVÁ, Zdeňka (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Český časopis historický, Praha, Historický ústav AV ČR, 1999, 0862-6111

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14210/99:00030398

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

dějiny všedního dne; sociální dějiny; cizinci; pracovní migrace

Klíčová slova anglicky

Everyday history; social history; foreigners; labour migration

Štítky

Everyday history, Foreigners, labour migration, Social History

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Příspěvek je analýzou dosud neznámého pramene brněnského policejního ředitelství k evidenci obyvatelstva. Pro vyhodnocení tzv. protokolů továrních a námezdních sil zvolila autorka záměrně období před a po zrušení poddanství, tedy roky 1847-1849, aby se ukázal případný vliv tohoto významného mezníku. Základním kritériem pro analýzu byl původ evidovaných osob, dále jejich profese či stav, věk, pohlaví atd. Na příkladech osob, jež byly z protokolů vyřazeny, doložila autorka svou v úvodu předestřenou hypotézu důvodů této rozsáhlé policejní evidence.

Anglicky

This report is the analysis of a so far unknown source of the Brno Police Directorate to the records of inhabitants. For the evaluation of the so-called protocols of factory and wage labour force the author has purposely selected the period prior to and after the abolition of subjugation, i.e. the years from 1847 to 1849, so as a possible impact of this significant milestone could manifest itself. The basic analytical criterion was the origin of the recorded persons, as well as their profession or status, age, sex, etc. Having used the examples of persons that were excluded from the protocols, the author has documented her initially presented hypothesis of reasons for these vast police records.