V originále
Termín "obecná čeština" je chápán v různých významech, souslovní je však užíváno i eterminologicky. Z hlediska sociolingvistického jde o spontánně mluvenou podobu vzniklou nivelizací českých nářečí (I), mluvu polooficiální komunikace regionálně a sociálně miniálně příznakovou (II), eventuálně o její literární stylizaci (III). Z lingvistického hledika má termín různou áplń ve vztahu k jednotlivý roviám jazyka, u lexika jde o výrazy obecná na celém území národního jazyka, v nižších jazykových rovinách pak lze vytknout několik prvků s různým teritorálním rozšířením.
Anglicky
Common Czech suggest from the viewpoint of sociolinguistics (I) the The spontaneous spoken language of private communikation variable according to the regions ond social classes can be on the territory of Bohemia referred as "Czech interdialect". (II) The spontaneus spoken language of semi-official communikationn, especially in bohemia, which ir relatively levelled from borh regional and social point of view can be reffered as Sunstandard Czech. (III) In fiction and in a lot od journalistic genres - "Stylized Common Czech". From the viewpoint of linguistic : (1)On the syntactic and textual levels there are features specific to spoken and spontaneous text; it is not suitable to place them to the sphere of "ovecná čeština". (2) In vocabulary abnd also in word-formation the term "výraz/lexém obecně český" (a common expresion) is sufficient - the fact that particular expression in Czech is self-evident. (3) On the lower levels of language, thre are most means of expresssion belomnging to the sphere of "Comon Czech". Thei conception regards !obecná čeština" as a structural variety of the Czech language.