2000
Modality identity a případ Venuše
RACLAVSKÝ, JiříZákladní údaje
Originální název
Modality identity a případ Venuše
Název česky
Modality identity a případ Venuše
Název anglicky
Modalities of Identities and the Case of Venus
Autoři
RACLAVSKÝ, Jiří (203 Česká republika, garant)
Vydání
Pro-Fil, Brno, 2000, 1212-9097
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/00:00011281
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova anglicky
modality; identity; identical statements; Frege; Quine; Kripke; Barcan Marcus; Tichý
Štítky
Změněno: 25. 6. 2009 12:43, prof. PhDr. BcA. Jiří Raclavský, Ph.D.
V originále
Frege ve své proslulé stati Über Sinn und Bedeutung otevřel problém vět o identitě (a=a, a=b), který se proslul zvláště pro příklad propozičních postojů k větám jako Venuše=Venuše, Venuše=Jitřenka (Fregeho problém); pro jejich analýzu vytvořil koncepty významu a smyslu. Po Fregeho mnozí zkusili tento smysl nějak formálně modelovat, obvyklé se stalo chápat jej jako funkci z možných světů, tj. intenzi. Quine se stal známý útokem na logiku používající záhadné intenze (Quineův problém), na což řada modálních logiků (zejm. Barcan Marcus) ihned reagovala obhajobou a kritikou Quinea. Kripke při rozvíjení své slavné teorie jmen znovu zapochyboval nad stávajícími řešeními v Identity and Necessity; i Kripkeho problém je lehce řešitelný. Co však zbylo otevřeno je problém hyperintenzionálních identit (rovnostranný trojúhelník=rovnoúhlý trojúhelník), který je plauzibilně řešen až Tichým v jeho Transparentní intenzionální logice.
Anglicky
In his famous Über Sinn und Bedeutung Frege opened a problem of sentences about identities (a=a, a=b) which become popular for propositional attitudes towards sentence like Venus=Venus, Venus=Morning Star; for their analysis construed notions of meaning and sense. After him many tried to develop this sense formally, most commonly it is considered as function from possible worlds (an intension). Quine did not understand these mysterious intensions (Quines problem) but many modal logicians (especially Barcan Marcus) reacted by defence and critique of Quines position. When developing his theory of singular terms Kripke disbelieved common solutions of the problem in his Identity and Necessity (Kripkes puuzle is easily solvable). What remained was the problem of hyperintensional identities (equilateral triangle=equiangular triangle) which is plausibly solved in Tichýs transparent intensional logic.