2002
Cytogeografie Eleocharis subser. Eleocharis v jihovýchodní Evropě
PIKNER, Radim a Petr BUREŠZákladní údaje
Originální název
Cytogeografie Eleocharis subser. Eleocharis v jihovýchodní Evropě
Název anglicky
Cytogeography of Eleocharis subser. Eleocharis in Southeastern Europe
Autoři
PIKNER, Radim (203 Česká republika) a Petr BUREŠ (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Zprávy Čes. Bot. Společ. Praha, Česká botanická společnost, 2002, 0009-0662
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10600 1.6 Biological sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14310/02:00006424
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova anglicky
Chromosome numbers; Cytogeography; Eleocharis; Europe
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 26. 3. 2019 21:07, prof. RNDr. Petr Bureš, Ph.D.
V originále
V Maďarsku, Rakousku, Rumunsku a Bulharsku bylo nalezeno, determinováno a následně karyologicky vyšetřeno 56 vzorků pěti taxonů Eleocharis subser. Eleocharis. E. *austriaca 2n=16,Bulharsko: jezero Široka Poljana; E. *palustris 2n=16, Bulharsko: Cherkaski, Glavatsi, Kazičene, Marikostinovo, Hursovo, Satovča, Sadovo, Popovica, Biala Reka, Mineralni Bani, Čerepovo, Devnya, Durankulak, Dobrič, Sreburna, Nova Černa; Maďarsko Pér, Tiszafüred, Sóskás, Monostorapáti; Rakousko: Großhöniggraben; Rumunsko: Arpaşu de Jos, Mindra, Martineşti, Cefa, Arad, Şiştarovăt, Harmăn, Trei Sate, Cheia, Sălard; E. *uniglumis 2n=46, Bulharsko: Kazičene, Solnčev Briag, Durankulak; Maďarsko:Farmos, Félhalom, Tiszacsege, Pűspőkladány, Fülöpháza, Szabadzállás (2 mikrolokality), Balatoncsehi, Látrány, Gyulafirátót; Rakousko: Großhöniggraben; Rumunsko: Ocna Sibiului, Ajud (2 mikrolokality), Osorhei, Izvoarele, Olteni, Lueta, Lupşa; E. *sterneri 2n=76, 78, Maďarsko: Tatabánya; E. *uniglumis x *sterneri 2n=64, Rakousko: Bad Vöslau
Anglicky
Chromosome numbers were counted on Eleocharis subser. Eleocharis samples of 56 populations from Hungary, Austria, Rumania and Bulgaria. The following taxa and chromosome numbers were detected: E. mamillata subsp. austriaca 2n = 16 (Bulgaria: Rodopi Mts., Široka Poljana Lake), E. palustris subsp. palustris 2n = 16 (Austria: Großhöniggraben; Hungary: Pér, Tiszafűred, Sóskás, Monostorapáti; Rumania: Arpaşu de Jos, Mindra, Martineşti, Cefa, Arad, Şiştarovat, Harmăn, Trei Sate, Cheia, Sălard; Bulgaria: Cherkaski, Glavatsi, Kazičene, Marikostinovo, Hursovo, Satovča, Sadovo, Popovica, Biala Reka, Mineralni Bani, Čerepovo, Devnya, Durankulak, Dobrič, Sreburna, Nova Černa), E. uniglumis subsp. uniglumis 2n = 46 (Austria: Großhöniggraben; Hungary: Farmos, Félhalom, Tiszacsege, Pűspőkladány, Fűlőpháza, Szabadzállás, Balatoncsehi, Látrány, Gyulafirátót; Rumania: Ocna Sibiului, Ajud, Osorhei, Izvoarele, Olteni, Lueta, Lupşa; Bulgaria: Kazičene, Solnčev Briag, Durankulak); E. uniglumis subsp. sterneri 2n = 76, 78 (Hungary: Tatabánya); E. uniglumis subsp. uniglumis x subsp. sterneri 2n = 64 (Austria: Bad Vöslau). The hypothesis of a vicarious distribution of E. uniglumis subspecies (subsp. sterneri in the Pannonian and Illyrian regions with an exclave on Öland and Gotland and the type subspecies in other European regions) was not verified.
Návaznosti
| MSM 143100010, záměr |
|