STARÝ, J., P. GAJDOŠ, P. SEDLÁČEK, B. BLAŽEK, Z. ČERNÁ, Hana HRSTKOVÁ, Y. JABALI, Lenka KOPEČNÁ, V. MIHÁL, J. MYDLIL, D. PROCHÁZKOVÁ, K. TOUŠOVSKÁ and V. VÁVRA. Osud dětí s prvním relapsem akutní lymfoblastické leukémie v České republice v letech 1990-2000. Česko-Slovenská pediatrie. Česká republika, Praha: Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2002, 57/2002, No 11, p. 643. ISSN 0069-2328.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Osud dětí s prvním relapsem akutní lymfoblastické leukémie v České republice v letech 1990-2000
Authors STARÝ, J., P. GAJDOŠ, P. SEDLÁČEK, B. BLAŽEK, Z. ČERNÁ, Hana HRSTKOVÁ, Y. JABALI, Lenka KOPEČNÁ, V. MIHÁL, J. MYDLIL, D. PROCHÁZKOVÁ, K. TOUŠOVSKÁ and V. VÁVRA.
Edition Česko-Slovenská pediatrie, Česká republika, Praha, Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2002, 0069-2328.
Other information
Original language Czech
Type of outcome Article in a journal
Field of Study 30209 Paediatrics
Country of publisher Czech Republic
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
Organization unit Faculty of Medicine
Changed by Changed by: Hana Čižíková, učo 70427. Changed: 20/11/2002 13:01.
Abstract
V letech 1990-2000 prodělalo 59 (17,8%) z 352 dětí léčených podle protokolu ALL-BFM 90 26 (9,9) z 276 pacientů zařazených do protokolu ALL-BFM 95 první relaps akutní lymfoblastické leukémie (ALL). Velmi časný relaps byl diagnostikován u 45 (52,9%), časný relaps u 22 (25,9% a pozdní relaps u 18 (21,2%)z 85 pacientů. U 60 pacientů (70,6%) se vyskytl izolovaný dřeňový relaps, 12 (14,2( dětí mělo kombinovaný relaps ve dřeni a CNS/testes, 9 chlapců (10,6%) prodělalo izolovaný testikulární relaps a u 4 dětí (4,7%) postihl relaps jiný orgán. Izolovaný relaps v CNS se ve sledovanbém období nevyskytl. Léčba byla vedena podle BFM REZ protokolů u 65 dětí, 8 pacientů bylo léčeno protololem VANDA, iná léčba byla zvolena u 6 dětí a 6 pacientů mělo pouze palitivní léčbu. Druhá remise byla dosažena u 55/85 (64,7%) dětí. Volba postremisní léčby záležela na délce první remise, typu relapsu a přítomnosti dárce pro transplantaci krvetvorných buněk (SCT).. Dvacet šest dětí (47,3%, které dosáhly remise, bylo léčeno chemoterapií, 21 (38,2%) postoupilo alognní SCT a 8 pacientů (1,4,5%) autologní SCT. Medián doby sledování souboru byl 4 roky (0,8-8,8%). Pravděpodobnost přežití do "selhání" (EFS) je pro celý soubor pacientů 16,7% (SE 5%) a celkové přežití 22,8% (5%) Nejdůležitějšími prognostickými faktory byly délka první remise a typ rerelapsu. Děti s pozdními relapsy (EFS 37,8%) měly výrazně lepší prognózu než děti s velmi časným (EFS 6,7%,p-0,0001) nebo časným relapsem (EFS 18,2%,p=0,005). Chlapci s izolovaným testikulárním relapsem (EFS 46,9%) měli lepší výsledky než pacienti s izolovaným ddřeňovým (EFS 11,5%, p=,001) nebo kombinovaným relapsem (EFS25%, p=0,036). Snaha zlepšit prognózu dětí s velmi časným a časným relapsem transplantací krvetvorných buňek (n=15, žijí 2) nebyla úspěšná.Závěr: Velmi časný relaps je nejčastější komplikací léčby dětí s ALL současnými intenzivními protokoly. Prognóza těchto pacientů zůstává nadále nepříznivá.
PrintDisplayed: 17/10/2024 05:05