Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{489683,
author = {Starý, Jan and Gajdoš, P. and Sedláček, Ivo and Procházková, Dagmar and Hrstková, Hana and Kopečná, Lenka and Hak, J. and Vávra, Václav and Zůna, Jiří and Hrušák, Petr and Smíšek, P.},
article_location = {ČR},
article_number = {3},
keywords = {acute lymphoblastic leukemia; relapse; children; stem-cell transplantation; chemotherapy; BFM protocol},
language = {cze},
issn = {1213-5763},
journal = {Transfuze a hematologie dnes},
title = {Výskyt a léčba relapsu dětské akutní lymfoblastické leukémie v České republice v letech 1990-2000},
volume = {2003/9},
year = {2003}
}
TY - JOUR
ID - 489683
AU - Starý, Jan - Gajdoš, P. - Sedláček, Ivo - Procházková, Dagmar - Hrstková, Hana - Kopečná, Lenka - Hak, J. - Vávra, Václav - Zůna, Jiří - Hrušák, Petr - Smíšek, P.
PY - 2003
TI - Výskyt a léčba relapsu dětské akutní lymfoblastické leukémie v České republice v letech 1990-2000
JF - Transfuze a hematologie dnes
VL - 2003/9
IS - 3
SP - 132-142
EP - 132-142
PB - Česká lékařská společnost J.E. Purkyně
SN - 12135763
KW - acute lymphoblastic leukemia
KW - relapse
KW - children
KW - stem-cell transplantation
KW - chemotherapy
KW - BFM protocol
N2 - Úspěšná léčeba relapsu akutní lymfoblastické leukémie (ALL) je jednou z největších výzev dětské hematoonkologie na počátku 21. století. Autoři analyzovali skupinu 85 dětí, které byly v 90 letech léčeny protokoly ALL-BFM 95 a prodělaly v období červen 1990-prosinec 2000 první relaps. Praavděpodobnost 4letého EFS byla pro celou skupinu 16,7% (SE %) a celkovépřežití 22,8% (SE 5%). Léčba relapsu ALL byla sjednocena v roce 1996 podle protokolu ASS-REZ BFM 96. I když došlo k významnému zvýšení úspěšnosti v dosaaažení remise (83%) ve srovnání s předchozí léčbou (,6%) celkové výsledky se nezlepšily. Z 55 dětí, které dosáhly remise bylo 26 (47,3%) léčeno chemoterapií, 21 (38,2%) podstoupilo alogenní SCT a 8 (14,5)autologní SCT. Časný relaps v průběhu iniciální chemoterapie nebo krátce po jejím skončení prodělalo 78,8% dětí. EPS dětí s velmi časným relapsem byl 6,7% a dětí s relapsem časným 18,2%. O poznání lepší byly výsledky léčby u dětí s pozdním relapsem, kde se podaaařilo vyléčit 37,8% pacientů. Nejčastějším typem relapsu byl izolovaný dřeňový relaps, který postihl 70,6% dětí. Jeho prognóza byla špatná s čancí na vyléčení 11,5% . Naopak více než polovinu chlapců s testikulárním relapsem se podařilo vyléčit. Jednotlivému pacientovi s relapsem zvyšuje transplantace šanci na vyléčení 3-4krát, ale špatné výsledky léčby dětí s časným relapsem se zlepšit nepodařilo. Chemoterapie v této situaci zcela selhává. Pozdní relaps je heterogenní nemoc. Je nepochybné, že alogenní transplantace má v léčbě některých pacientů klíčeovou roli. Celkově jsou ale výsledky chemoterapie v téůto skupině srovnaatelné s výsledky transplanatace. Nejúčinnějším přístupem k relapsu je prevence jeho vzniku účinnou iniciální léčou a individualizací léčebného schématu na základě hladiny minimální residuální nemoci.
ER -
STARÝ, Jan, P. GAJDOŠ, Ivo SEDLÁČEK, Dagmar PROCHÁZKOVÁ, Hana HRSTKOVÁ, Lenka KOPEČNÁ, J. HAK, Václav VÁVRA, Jiří ZŮNA, Petr HRUŠÁK a P. SMÍŠEK. Výskyt a léčba relapsu dětské akutní lymfoblastické leukémie v České republice v letech 1990-2000. \textit{Transfuze a hematologie dnes}. ČR: Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2003, roč.~2003/9, č.~3, s.~132-142. ISSN~1213-5763.
|
