KATRŇÁK, Tomáš. Jsou třídy na úsvitu jednadvacátého století definitivně pohřbené? Třídní versus anti-třídní teorie a analýza. Politologický časopis. 2004, roč. 11, č. 1, s. 52-71, 21 s. ISSN 1211-3247.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Jsou třídy na úsvitu jednadvacátého století definitivně pohřbené? Třídní versus anti-třídní teorie a analýza
Název anglicky Are Social Classes Really Dead at the Beginning of the 21st Century? Class versus Anti-class Theory and Analysis
Autoři KATRŇÁK, Tomáš (203 Česká republika, garant).
Vydání Politologický časopis, 2004, 1211-3247.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 50000 5. Social Sciences
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW URL
Kód RIV RIV/00216224:14230/04:00010004
Organizační jednotka Fakulta sociálních studií
Klíčová slova anglicky social classes; class theroy; class analysis; inequality
Štítky class analysis, class theroy, inequality, social classes
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnil: prof. PhDr. Tomáš Katrňák, Ph.D., učo 7150. Změněno: 31. 12. 2006 23:18.
Anotace
Cílem stati je představit jednotlivé diskuse obhájců a odpůrců tříd a ukázat jejich vyústění na úsvitu jednadvacátého století. Na obecné rovině můžeme říci, že v každé z těchto diskusí se vede spor o to, zdali jsou současné sociální nerovnosti stále ještě třídně podmíněné či už nikoliv. Zastánci tříd hovoří o třídní podmíněnosti, i když připouštějí, že k jistému oslabení významu tříd v poslední třetině dvacátého století dochází. Odpůrci tříd sice netvrdí, že by se nerovnosti v současných západních společnostech zmenšovaly, nicméně ukazují, že se proměňuje jejich povaha. Nemáme již co do činění s nerovnostmi třídními, ale nerovnostmi jiného druhu. Jsou socioekonomické nerovnosti odrazem třídních pozic, nebo jsou důsledkem individuálních sklonů a zálib, bez vztahu k třídní pozici člověka? To je obecná otázka, která se jako červená niť vine všemi diskusemi.
Anotace anglicky
From the beginning of social thinking, social class has been used as an explanatory factor for social phenomena in both the Marxist and Weberian traditions. However, many sociologists have pointed out that during the second half of the twentieth century and especially at the beginning of the nineteen nineties the usefulness of social classes in explaining social phenomena is declining. This article presents three debates on class analysis from sociological journals in the nineties. The debates outline two opposing arguments. The first is the acceptance of the death of class argument and the conceptualisation of contemporary socio-economic inequalities in terms of a status-based society. The second is the rejection of the death of class argument and the conceptualisation of contemporary socio-economic inequalities in terms of a new language of class. The question remains as to which of these arguments will be more persuasive for sociology in the next decade.
Návaznosti
MSM 142300002, záměrNázev: Děti, mládež a rodina v transformaci (Akronym: MLADĚRO)
Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Děti, mládež a rodina v transformaci
VytisknoutZobrazeno: 10. 6. 2024 12:08