J 2004

Transplantace mononukleárních buněk kostní dřeně nemocným s ischemickou chorobou srdeční

PANOVSKÝ, Roman, Vladimír KINCL, Jaroslav MELUZÍN, Jiří MAYER, Martin KLABUSAY et. al.

Základní údaje

Originální název

Transplantace mononukleárních buněk kostní dřeně nemocným s ischemickou chorobou srdeční

Název anglicky

Transplantation of mononuclear bone marrow cells to patients with coronary artery disease

Autoři

PANOVSKÝ, Roman (203 Česká republika, garant), Vladimír KINCL (203 Česká republika), Jaroslav MELUZÍN (203 Česká republika), Jiří MAYER (203 Česká republika) a Martin KLABUSAY (203 Česká republika)

Vydání

Cor et Vasa, Praha, Česká kardiologická společnost, 2004, 0010-8650

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30201 Cardiac and Cardiovascular systems

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14110/04:00010036

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova anglicky

stem cells; coronary artery disease
Změněno: 14. 5. 2004 11:52, doc. MUDr. Roman Panovský, Ph.D.

Anotace

V originále

Transplantace mononukleárních buněk kostní dřeně nemocným s ischemickou chorobou srdeční je relativně nová metoda. Po aplikaci těchto buněk do myokardu lze očekávat zlepšení funkce a perfuze myokardu levé komory diferenciací části implantovaných buněk do myocytů a do buněk tvořících nové kapiláry a cévy. Kromě zlepšení ejekční frakce byl prokázán i příznivý vliv transplantace kmenových buněk na remodelaci levé komory se zachováním silnější stěny v jizvě, zlepšením elasticity jizvy a zabráněním dilatace levé komory. Došlo i ke zmírnění symptomů srdečního selhání a ischemie myokardu. Na histologické úrovni bylo prokázáno méně apoptotických a hypertrofických myocytů v periinfarktové zóně, redukce množství kolagenu, vyšší kapilární denzita a zvýšení množství viabilního myokardu. Přes velké naděje, které tato metoda přináší, stále ještě přetrvává velké množství problémů a nevyřešených otázek. Zatím žádná studie neprokázala dlouhodobé přežívání transplantovaných buněk. Nejistý je i to, zda je lépe aplikovat nediferencované buňky ihned po jejich separaci nebo zda by bylo lépe je nejdříve in vitro namnožit, eventuálně i diferencovat přímo v kardiomyocyty a teprve následně je aplikovat do myokardu. Nadále se hledá ideální aplikační postup buněk do dysfunkčního myokardu. Významným otazníkem zůstává i množství buněk, které je třeba implantovat, například do infarktového ložiska, aby došlo k účinné a pokud možno kompletní regeneraci poškozené tkáně. U nemocných s akutním infarktem myokardu se stále hledá optimální načasování transplantace. Je jisté, že bude muset být vynaloženo ještě hodně lidských sil a finančních prostředků k potvrzení, zda tato metoda dokáže opravdu naplnit naděje do ní vkládané a jakým konkrétním způsobem je třeba ji využít, aby její efekt byl maximální.

Anglicky

The transplantation of mononuclear bone marrow cells into dysfunctional myocardium in patients with coronary artery disease is a new method. After application of these cells, we expected improving of function and perfusion of the left ventricle myocardium. But there is still a lot of unsolved questions and problems. The review on the problem.