Kopřiva lužní, Urtica kioviensis, na soutoku Moravy a Dyje

DANIHELKA, Jiří a Martin LEPŠÍ. Kopřiva lužní, Urtica kioviensis, na soutoku Moravy a Dyje. Zprávy České botanické společnosti. Praha: Česká botanická společnost, 2004, roč. 39, č. 1, s. 25-35. ISSN 1211-5258.

Základní údaje

• Originální název: Kopřiva lužní, Urtica kioviensis, na soutoku Moravy a Dyje
• Název anglicky: Urtica kioviensis near the confluence of the Morava and Dyje rivers
• Autoři: DANIHELKA, Jiří (203 Česká republika, garant) a Martin LEPŠÍ (203 Česká republika).
• Vydání: Zprávy České botanické společnosti, Praha, Česká botanická společnost, 2004, 1211-5258.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 10600 1.6 Biological sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14310/04:00009725
• Organizační jednotka: Přírodovědecká fakulta
• Klíčová slova anglicky: Urticaceae; floodplain forests; Czech Republic; Alnion incanae; Bidention tripartitae; Red list; Central Europe; floristics
• Štítky: Alnion incanae, Bidention tripartitae, Central Europe, Czech Republic, floodplain forests, floristics, Red List, Urticaceae
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Urtica kioviensis byla v České republice poprvé nalezena v roce 1947 u Moravského Písku na jihovýchodní Moravě. Od počátku 90. let byl druh považován za nezvěstný. V červnu 2001 nalezl M. Lepší populaci kopřivy lužní v periodické tůni v národní přírodní rezervaci Ranšpurk poblíž soutoku Moravy a Dyje. Naleziště se nachází asi jižně od Lanžhota v nivě Dyje a Moravy poblíž soutoku obou řek asi 10 km od nejsevernější známé lokality tohoto druhu v nivě Moravy v Dolních Rakousích u obce Hohenau. Urtica kioviensis se od kopřivy U. dioca liší světle zelenou barvou listů, lesklým povrchem a olysalostí (přítomny jen žahavé chlupy) čepele, poléhavým, dlouze plazivým, v nodech kořenujícím stonkem, trojúhelníhovítými, někdy srostlými palisty a jednodomostí. Je to kontinentální druh úvalů nížinných řek, který je rozšířen od jižního Ruska po Maďarsko. Izolované výskyty jsou na Slovensku, ve východním Rakousku, východní části České republiky, středním Německu a Dánsku. Roste hlavně v olšových a vrbových luzích, na obnažených dnech a březích periodických tůní. Na podzim vytváří plazivé, hustě listnaté lodyhy, které zůstávají zelené až do časného jara.

Anotace anglicky

Urtica kioviensis was for the first time found in the Czech Republic in 1947 near the town of Moravský Písek in southeastern Moravia. It has been the only find ever until recently, and the species has been considered extinct since the early 1990s. In June 2001, another population of U. kioviensis was discovered in a temporary pool, surrounded by a hardwood floodplain forests, in the National Nature Reserve Ranšpurk south of the town of Lanžhot (South Moravia, distr. Břeclav). The site is situated in the floodplain of the Dyje River about 10 km of the northernmost localities of the species near the village of Hohenau along the March/Morava River in Lower Austria. Urtica kioviensis can be distinguished from U. dioca by its bright green colour, shiny leaves, glabrescence (only stinging hairs present), long creeping stem, usually rooting at lower nodes, and triangular, above sometimes connate stipules, as well as by its monoecism. It is a continental plant of river corridors occurring from southern Russia in the east to Hungary in the west, with some isolated localities in Slovakia, eastern Austria, eastern Czechia, central Germany, and Denmark. In Central Europe, it is confined mainly to alder and willow carrs, exposed bottoms and banks of temporary pools and river oxbows, and different types of reed beds, all being permanently wet or temporarily flooded habitats. Urtica kioviensis forms creeping, densely leafy stems in autumn, which remain green till early spring.

Návaznosti

• GP206/01/P115, projekt VaV: Název: Cévnaté rostliny biosférické rezervace UNESCO Pálava

Investor: Grantová agentura ČR, Cévnaté rostliny biosférické rezervace UNESCO Pálava