D 2003

Zur Darstellung des Code-Wechsels im deutsch-tschechischen Sprachmilieu in der Literatur des 19. und 20. Jahrhunderts

MAREČEK, Zdeněk

Základní údaje

Originální název

Zur Darstellung des Code-Wechsels im deutsch-tschechischen Sprachmilieu in der Literatur des 19. und 20. Jahrhunderts

Název česky

K vyjádření střídání kódů v německo-českém jazykovém prostředí v literatuře 19. a 20. století

Název anglicky

On the code-switching in the Czech-German speaking environment and its reflexion in the literaure of the 19th and 20th century

Autoři

MAREČEK, Zdeněk (203 Česká republika, garant)

Vydání

1. vyd. Hradec Králové, Königgrätzer Linguistik - und Literaturtage. od s. 492-505, 14 s. 2003

Nakladatel

Gaudeamus při Univerzitě Hradec Králové

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

Písemnictví, masmedia, audiovize

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

80-7041-162-7

Klíčová slova anglicky

code-switching; bilingualism; code-mixing; German literature; Czech literature; Czech-German relations
Změněno: 26. 8. 2007 17:55, PhDr. Zdeněk Mareček, Ph.D.

Anotace

V originále

Der Beitrag beschäftigt sich mit Hinweisen auf den Code-Wechsel bei den deutschsprachigen und tschechischsprachigen Autoren, welche die Kommunikation in einem zweisprachigen tschechisch-deutschen Milieu literarisch darstellen. Anhand von Textproben werden der Kontext sowohl der Kommunikation in der jeweiligen fiktionalen Welt als auch der Kommunikation zwischen dem Autor und seinen Lesern hinterfragt. Während Karel Poláček oder Rudolf Těsnohlídek den Code-Wechsel häufiger thematisieren und ihn bei der Personen- bzw. Situationscharakteristik heranziehen, sind die Belege bei Marie von Ebner-Eschenbach, Ferdinand Saar, Jakob Julius David, Franz Schamann und Rainer Maria Rilke seltener, die Anderssprachigkeit, eines der Signale der Alterität, wird durch Namen, Lieder und wichtige Zitatwörter dargestellt. Die positive Wahrnehmung des Tschechischen ist stark personengebunden und kommt eher in frühen Phasen der deutsch-tschechischen Beziehungen nach 1848 vor.

Česky

Příspěvek si všímá signálů střídání kódů u německy píšících a českých autorů, kteří komunikaci v dvojjazyčném jazykovém prostředí tématizovali (Karel Poláček, Rudolf Těsnohlídek, Marie von Ebner-Eschenbach, Ferdinand Saar, Jakob Julius David, Franz Schamann a Rainer Maria Rilke). Pozitivní vnímání češtiny je silně vázáno na osobu mluvčího a je častější v raných fázích národního obrození před rokem 1848.