2004
Will Tomorow's Czechs Have the Fewest Children in Europe?
RABUŠIC, LadislavZákladní údaje
Originální název
Will Tomorow's Czechs Have the Fewest Children in Europe?
Název česky
Budou mít Češi i v budoucnu nejméně dětí v Evropě?
Autoři
RABUŠIC, Ladislav (203 Česká republika, garant)
Vydání
1. vyd. Brno, Mareš, P. et al.: Society, Reproduction, and Contemporary Challenges, od s. 41-60, 20 s. Society, Reproduction, and Contemporary Challenges, 2004
Nakladatel
Barrister & Principal
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
50000 5. Social Sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14230/04:00010711
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
ISBN
80-86598-67-5
Klíčová slova anglicky
marriage; fertility; childlesness; desired number of children; cohort; cohabitation
Změněno: 2. 7. 2009 09:45, Ing. Alena Raisová
V originále
The paper seeks to answer the crucial question of current demographic development in the Czech Republic: Whether the young Czechs have low marriage rate and one of the lowest European fertility rate because they are postponing these events or whether due to deep changes in their value preferences they have changed completely their behavior and will thus keep the low rates also in the future. It does so using international survey data on Population Policy Acceptance carried out in thirteen European countries. It utilizes the questions on intended marital arrangement and on questions on the number of intended children and number of existing children. The results show that the young Czechs do not differ significantly from its European counterparts with respect to opinion on marriage. They do not refuse marriage, however, they prefer unmarried co-habitation before entering into marriage. A significant share of them (50 %), nevertheless does not understand it as necessary to have children only within a marriage, they do not mind having children in unmarried relationships. These data thus support our initial hypothesis that the low Czech marriage rate is not caused by the fact that Czech young people would negate marriage but simply by the fact that so far they have not decided to have children. And if they so far do not want to have children they see no reason to get married. As far as the future fertility is concerned, the hypothetical completed fertility of the cohort of Czech women born between the years 1961 and 1983 would be 1.86. In terms of the current intensity of fertility (1.17) it is a value that is much higher and could lead to a certain optimism. However, if calculations of this hypothetical rate is carried out on a subsample of women who do not have a child yet, were not pregnant at the time of the research, had clear fertility aspirations and were on average much younger, then the value of this index decreased significantly to 1.57. It is the second lowest value among compared European countries with only Germany having it lower (1.49). Thus, as far as the question posed in the title of this article is concerned, the data show that also in the future in the Czech Republic fertility should remain one of the lowest in Europe, nonetheless, the average numbers of children born to a woman should be roughly at the level of the current European average fertility (1.7).
Česky
V této stati si autor klade otázku, zdali si Češi udrží i v blízké budoucnosti svůj primát ve velmi nízké plodnosti. Odpovídá na ni prostřednictvím analýzy mezinárodního evropského komaprativního výzkumu o percepci populačních opatření, z nichž využívá především otázky na percepci manželství a na zamýšleného počet dětí. Výsledky ukazují, že mladí Češi ve věku 18-35 let se ve svých postojích k manželství neliší od svých evropských vrstevníků. Neodmítají sňatek, nicméně ve výrazném podílu se vyslovují pro život v nesezdaném soužití (jakožto sňatku na zkoušku). Pro plození dětí také nepovažují sňatek za podstatný - 50 % mladých respondentů se nebrání myšlence mít děti mimo manželství. To potvrzuje autorovu vstupní hypotézu, že současná nízká česká sňatečnost není způsobena faktem, že mladí lidé odmítají sňatek, nýbrž že se neberou proto, neboť se zatím ještě neodhodlali mít děti. Co ze týče budoucí plodnosti, výpočet hypotetické konečné plodnosti (jakožto kombinace již existujícího,počtu dětí a počtu dětí plánovaného v budoucnosti)naznačuje, že na konci svého plodného období bude mít kohorta žen, jimž bylo v době výzkumu 18-40 let, v průměru 1,86 dětí. V kontextu současné plodnosti, která je 1,2 dětí na ženu, to je optimistický výsledek. Nicméně, když byl výpočet hypotetické konečné plodnosti proveden na podsouboru žen, které ještě nemají děti a nebyly v době výzkumu ani těhotné (byly teey celkově mladší), pak se hodnota tohoto indikátoru snížila na průměrných 1,57 dětí na ženu. V souboru srovnávaných 13 evropských zemí to byla druhá nejnižší hypotetická konečná plodnost, kdy pouze Německo mělo hodnotu nižší (1,49). Odpovědí na otázku položenou v názvu statě tak je konstatování, že i v blízké budoucnosti si Češi udrží velmi nízkou plodnost, nicméně lze očekávat, že její hodnota se přiblíží k současnému evropskému průměru 1,7 dětí na ženu.
Návaznosti
| MSM 142300002, záměr |
|