2004
Euroskeptici, europeanisté, euroentuziasté, eurofobové - jak s nimi pracovat?
KOPEČEK, LubomírZákladní údaje
Originální název
Euroskeptici, europeanisté, euroentuziasté, eurofobové - jak s nimi pracovat?
Název česky
Euroskeptici, europeanisté, euroentuziasté, eurofobové - jak s nimi pracovat?
Název anglicky
Eurosceptics, Europeanists, Euroenthusiasts, Europhobes - How to work with it?
Autoři
KOPEČEK, Lubomír (203 Česká republika, garant)
Vydání
Politologický časopis, 2004, 1211-3247
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50601 Political science
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14230/04:00011789
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
Klíčová slova anglicky
European Union; European integration; Euroscepticism; Europeanism; cleavage; party families; quantitative methods; Czech parties
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 13. 12. 2006 13:54, prof. PhDr. Lubomír Kopeček, Ph.D.
V originále
V debatách provázejících pozitiva a negativa českého členství v Evropské unii (EU) se v českých masmédiích hojně operovalo s termíny euroskeptický, eurorealistický, eurooptimistický atd. Podobně v souvislosti s krachem sociální demokracie a Unie svobody ve volbách do Evropského parlamentu (EP) v červnu 2004 se objevily v některých médiích konstatování o porážce proevropských stran. Lze očekávat, že v průběhu schvalování ústavní smlouvy v jednotlivých členských zemích unie se dokáme dalšího zvýšení frekvence používání těchto výrazů. Bez ohledu na výsledek schvalovacího procesu nesporně zůstane debata okolo postoje (nejenom) českých stran k EU a evropské integraci pevnou a neoddlitelnou součástí žurnalistického, politického i společenského diskursu. V této souvislosti je škoda, že česká politická věda, která by měla tyto debaty nejenom reflektovat, ale poskytnout jim i pevnjší terminologický a obsahový rámec, tak prozatím příliš nečiní a naopak k nim přistupuje až překvapiv rozpačitě. Až na výjimky se obvykle nesnaží o nějakou komplexnější typologizaci stranických postoj. Přitom v rámci západoevropské politologie se v posledních letech rozvinul intenzivní diskurs, který se snaží tuto zajímavou a aktuální otázku podchytit nejenom empiricky, ale i teoreticky, terminologicky a metodologicky. Usiluje o zkoumání vlivu evropské otázky na politické strany na národní úrovni. Tento diskurs funguje jako součást širší debaty k dopadům europeanizace na národní politické systémy. I když v této souvislosti publikované výstupy vykazují rznou míru zdailosti, lze tento diskurs nesporně využít jako solidní výchozí rámec i pro českou politologii. Tento text se snaží ve stručné formě přiblížit a shrnout základní linii tohoto diskursu. Omezuje se na typologizaci názor politických stran, jinak řečeno jeho cílem je přiblížit různé koncepční přístupy k postojům politických stran k EU a evropské integraci. Jako rámec využívá především české politické strany. Není cílem jednotlivé typologie aplikovat, ale ukázat k jakým výsledkům mohou vést. Dále se text věnuje metodám, jak tyto postoje politických stran zkoumat, diskusi, zda evropská otázka zrodila novou konfliktní linii v současných evropských společnostech, jestli lze u tohoto tématu identifikovat jednotný pohled jednotlivých stranických rodin a také tomu, co nového by do této oblasti mohla vnést aktuální debata k evropské ústavní smlouvě.
Anglicky
This article presents the basic line of the discussion about party-based attitudes to European integration and European Union ('Europe'). Firstly, it focuses on typology of party approaches to 'Europe'. It deals with two negative attitudes - soft Euroscepticism and hard Euroscepticism made by Paul Taggart and Aleks Szczerbiak. They defined hard Euroscepticism as principled opposition to the EU and to the European integration. Soft Euroscepticism was specified as not-principled objection to the European integration or the EU witch in one (or number) of policy areas leads to the expression of qualified opposition to the EU or where there is a sense that 'national interest' is currently at odds with the EU trajectory. Afterwards, a critique of this approach made by Petr Kopecký and Cas Mudde is analysed and there is presented their typology, which distinguishes between diffuse and specific support of the European integration (i.e. support of the ideas of European integration and support of the EU). The article also reflects the progressive conceptualisation of Nicolo Conti and Luca Verzichelli, who developed three new categories of party positions to 'Europe'. Two of them are positive (identity Europeanism and functional Europeanism) and one is neutral. Identity Europeanism is based on a principle support of the EU and of the European integration, which is fundamental party goal. Functional Europeanism implies that European integration support is determined by serving specific domestic or party interests. Neutral position means that party has not clear attitude to the European integration. Simultaneously, the article shows current position of Czech political parties when there is debate on every of these three typologies. Secondly, there are briefly presented quantitative methods used for research of party attitudes to 'Europe' and advantages and disadvantages of these methods. Thirdly, there is discussed a question if the party approaches to the European integration created a new cleavage. Negative answer to this question is connected with Peter Mair explanation on limited and indirect impact of European integration on national party systems. Fourth, there are summed up attitudes to the European integration of individual party families and also reasons of these attitudes. Finally, the article introduces the possible future development of party-based Euroscepticism and Europeanism during ratification of European constitution in member states.
Návaznosti
| GP407/03/D077, projekt VaV |
|