2005
Vegetation of lowland wet meadows along a climatic continentality gradient in Central Europe
BOTTA-DUKÁT, Zoltán, Milan CHYTRÝ, Petra HÁJKOVÁ a Marcela HAVLOVÁZákladní údaje
Originální název
Vegetation of lowland wet meadows along a climatic continentality gradient in Central Europe
Název česky
Vegetace vlhkých nížinných luk podél gradientu klimatické kontinentality ve střední Evropě
Autoři
BOTTA-DUKÁT, Zoltán (348 Maďarsko), Milan CHYTRÝ (203 Česká republika, garant), Petra HÁJKOVÁ (203 Česká republika) a Marcela HAVLOVÁ (203 Česká republika)
Vydání
Preslia, Praha, Česká botanická společnost, 2005, 0032-7786
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10600 1.6 Biological sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 1.545
Kód RIV
RIV/00216224:14310/05:00012425
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
UT WoS
000226555800002
Klíčová slova anglicky
Czech Republic; fidelity; Hungary; Molinio-Arrhenatheretea; numerical analysis; optimal number of clusters; phytosociological classification; Slovakia; vegetation survey
Štítky
Změněno: 16. 12. 2006 19:09, prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
V originále
Central European lowland wet meadows are habitats of great conservation interest, however, their phytosociological status has been to a large extent dependent on specific phytosociological traditions in different countries. In order to bridge the gaps between different national schemes of vegetation classification, a statistical analysis of variation in species composition of these meadows in the Czech Republic, eastern Austria, Slovakia, Hungary and northern Croatia was performed, using a data set of 387 geographically stratified vegetation relevés. Principal coordinates analysis was used to identify and partial out the noise component of variation in the data set. The relevés were classified by a cluster analysis. A new method for identification of the optimal number of clusters was developed, based on species fidelity to particular clusters. This method suggested the optimum level of classification with three clusters and secondary optimum levels with five and nine clusters. Classification with three clusters separated the traditional phytosociological alliances of Calthion palustris and Molinion caeruleae, both with a suboceanic phytogeographical affinity, and a group of flooded meadows of large river alluvia, with a continental phytogeographic affinity. The latter group included the traditional alliances of Agrostion albae, Alopecurion pratensis, Cnidion venosi, Deschampsion cespitosae, and Veronico longifoliae-Lysimachion vulgaris; however, internal heterogeneity of this group did not reflect putative boundaries between these alliances as proposed in phytosociological literature. Therefore we suggest these alliances should be united in a single alliance Deschampsion cespitosae Horvati 1930 (the oldest valid name). Classification with nine clusters was interpreted at the level of broad phytosociological associations. Particular clusters were characterized by statistically defined groups of diagnostic species and related to macroclimatic variables.
Česky
Nížinné vlhké louky střední Evropy patří k ohroženým biotopům, ale jejich postavení v systému klasifikace vegetace bylo do značné míry závislé na rozdílných fytocenologických tradicích různých zemí. Za účelem mezinárodního sjednocení jejich klasifikace jsme provedli statistickou analýzu stratifikovaného souboru 387 fytocenologických snímků z České republiky, východního Rakouska, Slovenska, Maďarska a severního Chorvatska. S použitím analýzy hlavních koordinát (PCoA) jsme odstranili nesystematickou složku variability (šum) v datech a klasifikovali jsme snímky pomocí shlukové analýzy. Byla vyvinuta a použita nová metoda pro určení optimálního počtu shluků, založená na fidelitě druhů k jednotlivým shlukům. Tato metoda identifikovala tři shluky jako optimální úroveň klasifikace a pět, respektive devět shluků jako sekundární optimální úrovně. Klasifikace se třemi shluky odlišila tradiční fytocenologické svazy Calthion palustris a Molinion caeruleae, oba se suboceanicky laděnou fytogeografickou tendencí, a skupinu zaplavovaných luk s kontinentální tendencí na aluviích velkých nížinných řek. Tato kontinentální skupina zahrnula vegetaci tradičně řazenou ke svazům Agrostion albae, Alopecurion pratensis, Cnidion venosi, Deschampsion cespitosae a Veronico longifoliae-Lysimachion vulgaris, její vnitřní rozrůzněnost však neodrážela hranice mezi nimi tak, jak jsou uváděny v tradiční fytocenologické literatuře. Z toho důvodu navrhujeme považovat tuto skupinu za jediný svaz, pro který musí být přijato nejstarší platné jméno Deschampsion cespitosae Horvatić 1930. Klasifikace s devíti shluky (tab. 3) byla interpretována na úrovni širokých fytocenologických asociací. Jednotlivé shluky byly charakterizovány statisticky definovanými diagnostickými druhy a vztaženy k makroklimatickým proměnným.
Návaznosti
| GA206/02/0957, projekt VaV |
| ||
| MSM 143100010, záměr |
| ||
| MSM0021622416, záměr |
|