CS

Risk factors for critical illness polyneuromyopathy

BEDNAŘÍK, Josef, Petr VONDRÁČEK, Ladislav DUŠEK, Eva MORAVCOVÁ and Ivan ČUNDRLE. Risk factors for critical illness polyneuromyopathy. Journal of Neurology, Darmstadt: Steinkopff Verlag, 2005, vol. 252, No 3, p. 343-351. ISSN 0340-5354.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Risk factors for critical illness polyneuromyopathy
Name in Czech Rizikové faktory polyneuromyopatie kritického stavu
Authors BEDNAŘÍK, Josef (203 Czech Republic, guarantor), Petr VONDRÁČEK (203 Czech Republic), Ladislav DUŠEK (203 Czech Republic), Eva MORAVCOVÁ (203 Czech Republic) and Ivan ČUNDRLE (203 Czech Republic).
Edition Journal of Neurology, Darmstadt, Steinkopff Verlag, 2005, 0340-5354.
Other information
Original language English
Type of outcome article in a journal
Field of Study 3. Medical and Health Sciences
Country of publisher Germany
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
Impact factor Impact factor: 2.844
RIV identification code RIV/00216224:14110/05:00013727
Organization unit Faculty of Medicine
UT WoS 000228232600012
Keywords in English sepsis; polyneuropathies; myopathies; critical illness; risk factors
Tags critical illness, myopathies, polyneuropathies, risk factors, sepsis
Tags Reviewed
Changed by Changed by: doc. MUDr. Petr Vondráček, Ph.D., učo 24042. Changed: 25/6/2008 14:36.
Abstract
Although numerous clinical, laboratory, and pharmacological variables have been reported as significant risk factors for critical illness polyneuromyopathy (CIPM), there is still no consensus on the aetiology of this condition. Objectives of the study was to assess the clinical and electrophysiological incidence and risk factors for CIPM. A cohort of critically ill patients was observed prospectively for a one-month period and the association between neuromuscular involvement and various potential risk factors was evaluated. Sixty one critically ill patients completed the follow-up (30 women, 31 men, median age 59 years). CIPM development was detected clinically in 17 patients (27.9%) and electrophysi-ologically in 35 patients (57.4%). CIPM was significantly associated with the pres-ence and duration of systemic inflammatory response syndrome and the severity of multiple, respiratory, central nervous, and cardiovascular organ failures. The median duration of mechanical ventilation was significantly longer in patients with CIPM com-pared with those without (16 vs 3 days, p< 0.001). Independent predictors of CIPM obtainable within the 1st week of critical illness were the admission sequential organ failure assessment score (odds ratio [OR], 1.15; 95% confidence interval [CI], 1.02-1.36) , the 1st week total sequential organ failure assessment scores (OR, 1.14; 95% CI, 1.06-1.46) and the 1st week duration of systemic inflammatory response syn-drome (OR, 1.05; 95% CI, 1.01-1.15). They were able to correctly predict the devel-opment of CIPM at the end of the 1st week in about 80% of critically ill cases. In conclusion, the presence and duration of systemic inflammatory response syn-drome and the severity of multiple and several organ failures are associated with in-creased risk of the development of CIPM.
Abstract (in Czech)
Řada faktorů klinické, laboratorní a farmakologické povahy byla označena jako rizikové faktory rozvoje polyneuromyopatie kritického stavu (CIPM), v této oblasti však dosud neexitustuje shoda. Cílem studie bylo stanovit incidenci a rizikové faktory CIPM. Kohorta kriticky nemocných pacientů byla sledována prospektivně po dobu jednoho měsíce a byla vyhodnocena asociace mezi rozvojem neuromuskulárního postižení a potenciálními rizikovými faktory. 61 nemocných dokončilo sledování (30 žen, 31 mužů, průměrný věk 59 let). Rozvoj CIPM byl zaznamenán klinicky u 17 nemocných (27,9%) a elektrofyziologicky u 35 nemocných (57,4%). CIPM byla významně asociována s přítomností a trváním syndromu systémové zánětlivé odpovědi (SIRS) a s tíží mnohočetného, respiračního, centrálně nervového a kardiovaskulárního orgánového selhání. Průměrné trvání mechanické ventilace bylo signifikantně delší u pacientů s CIPM ve srovnání se skupinou bez CIPM (16 dnů versus 3 dny, p< 0.001). Nezávislými prediktory CIPM zjistitelnými během 1. týdne trvání kritického stavy bylo tzv. SOFA skóre při přijetí (odds ratio [OR] = 1,.15; 95% konfidenční interval [CI] = 1,02-1,36), celkové SOFA skóre během 1.týdne (OR = 1,.14; 95% CI = 1,.06-1,.46) a trvání SIRS během 1. týdne (OR = 1,05; 95% CI = 1,01-1,15). Tyto parametry byly schopny správně predikovat rozvoj CIPM na konci 1. týdne u přibližně 80% kriticky nemocných.
Links
MSM0021622404, plan (intention)Name: Vnitřní organizace a neurobiologické mechanismy funkčních systémů CNS
Investor: Ministry of Education, Youth and Sports of the CR, Research Intents
PrintDisplayed: 21/3/2019 17:21

Other applications