2003
Pedální bypass versus PTA bércových tepen
STAFFA, Robert, Jindřich LEYPOLD a Bohuslav VOJTÍŠEKZákladní údaje
Originální název
Pedální bypass versus PTA bércových tepen
Název česky
Pedální bypass versus PTA bércových tepen
Název anglicky
Pedal Bypass versus Percutaneous Transluminal Angioplasty of the Crural Arteries
Autoři
STAFFA, Robert (203 Česká republika, garant), Jindřich LEYPOLD (203 Česká republika) a Bohuslav VOJTÍŠEK (203 Česká republika)
Vydání
Rozhledy v chirurgii, 2003, 0035-9351
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30201 Cardiac and Cardiovascular systems
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14110/03:00011163
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova anglicky
percutaneous transluminal angioplasty crural artery disease pedal bypass
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 15. 7. 2007 19:58, prof. MUDr. Robert Staffa, Ph.D.
V originále
Syndrom diabetické nohy v kombinaci s aterosklerotickým postižením bércových tepen vede ke kritické ischemii až gangréně. Pokus o revaskularizaci je často jedinou možností jak zachránit končetinu. V poslední dekádě se metodou volby při řešení těchto nejtěžších stadií chronické kritické ischemie končetiny stal na moderních pracovištích pedální bypass. Jeho cílem je přemostění obliterovaného bércového tepenného řečište. Alternativou v některých případech je angioplastika bércových tepen. Podmínkou je příznivý angiografický nález (krátká stenóza bércové tepny s dobrým výtokem na periferii). V takových případech považujeme PTA (eventuelně v kombinaci se stentem) za metodu první volby. Tam kde se jedná o víceetážové nebo difúzní postižení bércových tepen nebo v případě komplikace po PTA (uzávěr, disekce) s následnou ischemií končetiny, volíme revaskularizaci bypassem. V námi sledovaných souborech je průchodnost pedálních bypassů (30 pacientů) po 12 měsících 90 %, průchodnost bércových tepen 6 měsíců po PTA (18 pacientů) je 78 %. Vzhledem k tomu, že každá z metod má své přednosti i nevýhody, doporučujeme individuální přístup ke každému nemocnému. Při zhodnocování angiografického nálezu pacientů s postižením bércových tepen metodu PTA nekonfrontujeme s metodou pedálního bypassu a využíváme toho, že oba přístupy se vzájemně doplňují.
Anglicky
Diabetic foot syndrome in patients with atherosclerotic angiopathy of the crural arteries frequently develops in critical ischaemia and gangrene. Revascularization then may be the only approach to limb salvage. In the ongoing decade, pedal bypass grafting has become the method of choice for treatment of the most severe forms of chronic critical leg ischaemia caused by obliteration of the crural arteries. However, in patients in whom angiographic findings are favourable (short stenosis of the crural artery and the presence of suitable distal outflow arteries), percutaneous transluminal angioplasty (PTA), with stent placement, if indicated, is preferred. In multisegmental or diffuse disease or when PTA is associated with complications (occlusion or dissection) with subsequent limb ischaemia, bypass surgery is the method of treatment. In this study, the group of 30 patients undergoing bypass grafting showed 90 % patency of the pedal bypasses at 12-month follow-up; in 18 patients treated by PTA, the patency of crural arteries at 6 months after angioplasty was 78 %. Since either method has its advantage and disadvantages, an individual approach to each patient is recommended. In decision-making on the basis of angiographic findings, PTA is not confronted with pedal bypass grafting but the two methods are regarded as complementary in treatment of patients with crural artery disease.