Odporovací spojovací prostředky v barokní češtině

KOSEK, Pavel. Odporovací spojovací prostředky v barokní češtině (Adversative conjunctions in the Czech language of the baroque period). In Komunikace - styl - text. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2006, p. 149-155, 6 pp. ISBN 80-7040-819-7.

Basic information

Original name

Odporovací spojovací prostředky v barokní češtině

Name in Czech

Odporovací spojovací prostředky v barokní češtině

Name (in English)

Adversative conjunctions in the Czech language of the baroque period

Authors

KOSEK, Pavel

Edition

České Budějovice, Komunikace - styl - text, p. 149-155, 6 pp. 2006

Publisher

Jihočeská univerzita

---

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Stať ve sborníku

Field of Study

60200 6.2 Languages and Literature

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organization unit

Faculty of Arts

ISBN

80-7040-819-7

Keywords in English

conjunction; devolopment of the Czech language; the Czech language of baroque period

Tags

conjunction

Tags

Reviewed

---

Abstract

V originále

Základní spojkou odporovacího vztahu je "ale", jeho ekvivalentem "než"; výrazy (prostředky, slova) "však, avšak, ale však" se uplatňují jako spojovací prostředky korektury očekávání (však si ještě ponechává zbytky příslovečného významu); adverzativní vztah může signalizovat také výraz "předce" (jinak stále ještě mající význam ?kupředu, stále?); "leč" má status hypotaktické výjimkové spojky; pod vzorem latinských konstrukcí "quidem ? sed/tamen" se objevují české ekvivalenty prvního "quidem": "sice, ovšem, pravda, arci"; jako základní spojka korektury neplatného/neadekvátního se etablovalo "nýbrž" (zcela výjimečně mající platnost stupňovací); rovněž odporovací spojka "alebrž" se takřka neužívá; naproti tomu poměrně často doložená spojka "anobrž" je stupňovací.

In English

1/ The basic conjunction of the adversative relation is ale, its equivalent being než; 2/ the expressions však, avšak, ale však play the role of conjuction of correction of expectation (but the word však keeps the remaining rest of its adverbial meaning); 3/ adversative relation can be already signalled by the expresion předce (but still is keeping its significance of ?forwards, permanently?); 4/ the status of the cojunction leč is hypotactic (?sentences of exception?); 5/ following the Latin structure quidem ? sed/tamen appear Czech equivalents of the former (quidem): sice, ovšem, pravda, arci; 6/ in the baroque Czech the basic conjunction of correction of non-valid is becoming the conjuction nýbrž (rarely having originally the intensifying meaning); 7/ adversative conjunction alebrž is almost not being used; 8/ on the contrary rather often used conjunction anobrž has the intensifying meaning).