Tzv. "odborářský" kabinet Gyuly Peidla v Maďarsku a politika Nejvyšší rady pařížské mírové konference (srpen 1919)

TÓTH, Andrej. Tzv. "odborářský" kabinet Gyuly Peidla v Maďarsku a politika Nejvyšší rady pařížské mírové konference (srpen 1919). Moderní dějiny. Praha: Historický ústav Akademie věd České republiky, 2005, roč. 13, bez čísla, s. 121-179, 58 s. ISSN 1210-6860.

Základní údaje

Originální název

Tzv. "odborářský" kabinet Gyuly Peidla v Maďarsku a politika Nejvyšší rady pařížské mírové konference (srpen 1919)

Název česky

Tzv. "odborářský" kabinet Gyuly Peidla v Maďarsku a politika Nejvyšší rady pařížské mírové konference (srpen 1919)

Název anglicky

Gyula Peidl's "Trade Union" Cabinet in Hungary and the policy pursued by the Supreme Council of the Paris Peace Conference (August 1919)

Autoři

TÓTH, Andrej (203 Česká republika, garant)

Vydání

Moderní dějiny, Praha, Historický ústav Akademie věd České republiky, 2005, 1210-6860

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova anglicky

Hungary; Gyula Peidl's "trade union" cabinet; Paris Peace Conference; Supreme Council

Štítky

Hungary, Paris Peace Conference, Supreme Council

---

Anotace

V originále

Jednobarevný sociálnědemokratický kabinet ministerského předsedy Gyuly Peidla vystřídal sociálnědemokraticko-komunistickou vládu Sándora Garbaiho a ukončil současně 133 dnů trvající existenci Maďarské republiky rad. Nenásilné odevzdání moci "Kunova" režimu do rukou pravicových sociálních demokratů bylo nejen konečným vítězstvím střízlivého posouzení bezvýchodné vojenskopolitické situace "sovětské" republiky jejími hlavními odpovědnými politickými činiteli na společném zasedání ústředního výkonného orgánu republiky rad Revoluční řídící rady a vedení společné strany sociálních demokratů a komunistů 1. srpna 1919, ale současně i nepřímým výsledkem červencových jednání opozičních socialistů s dohodovými zástupci ve Vídni. Nový budapešťský, opět standardní, občanský vládní kabinet v režii opozičních pravicových sociálních demokratů však nenalezl dostatečnou podporu u představitelů dohodových mocností zasedajících na pařížské mírové konferenci. Pařížská mírová konference nebyla v souvislosti s nově modulovaným vnitropolitickým vývojem v Budapešti schopna adekvátně reagovat na situaci v těžce zkoušeném poválečném Maďarsku a poskytnout nové maďarské vládě potřebnou oporu k jejímu projevení se. Výsledkem liknavého přístupu dohodových zástupců na mírové konferenci vůči Maďarsku bylo velmi brzké obsazení půlky jeho území včetně hlavního města okupačními spojeneckými rumunskými vojsky a brzký pád budapešťské sociálnědemokratické vlády. Ve svém důsledku tak politika dohodových mocností vůči poválečnému Maďarsku napomohla nástupu konzervativního národně křesťanského politického kursu a položení základů poloautoritativnímu režimu v zemi, který v Maďarsku panoval po celou meziválečnou éru.

Anglicky

The single-color social democratic Cabinet headed by Prime Minister Gyula Peidl replaced Sándor Garbai's coalition government composed of social democrats and communists and thus closed the 133 long existence of the Soviet Republic of Hungary. The peaceful transfer of state power from the "Kun Regime" into the hands of right-oriented social democrats was not only the final victory of a realistic assessment of the hopeless military and political situation of the "Soviet Republic" by its political representatives at a joint meeting of the central executive body of the "Soviet Republic", the Revolutionary Steering Council, and of the leading body of the united party of social democrats and communists on August 1, 1919, but also an indirect result of the talks between the socialists opposed to the Government and the Entente representatives held in Vienna in July. The new, again standard civic government in Budapest, however, could not find sufficient support among the Entente representatives at the Paris Peace Conference. The Peace Conference was unable to adequately respond to the new political situation in the troubled country and provide the necessary support to the new Hungarian government so as to help stabilize the situation there. The inconsistent approach of the Entente representatives to that Central European country soon led to an occupation of one half of Hungary's Trianon-defined territory, including its capital, by the Rumanian Army and to a fall of the Hungarian social democratic government. Consequently, the policy pursued by the Entente Powers in relation to Hungary after the war contributed to the beginning of a conservative Christian-nationalist political line and the introduction of a semi-authoritarian regime ruling in Hungary between the two world wars.