Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@inproceedings{624744,
author = {Šupálková, Veronika and Petřek, Jiří and Víteček, Jan and Havel, Ladislav and Petrlová, Jitka and Mikelová, Radka and Trnková, Libuše and Adam, Vojtěch and Potěšil, David and Zehnálek, Josef and Kizek, René},
address = {Brno},
booktitle = {Sborník příspěvků X. pracovního setkání biochemiků a molekulárních biologů},
keywords = {determination; salicylates; beer; electroanalytical techniques},
language = {cze},
location = {Brno},
pages = {94-95},
publisher = {Masarykova Universita},
title = {Jednoduchá, rychlá a senzitivní detekce salicylátů v pivu pomocí elektroanalytických technik},
year = {2006}
}
TY - JOUR
ID - 624744
AU - Šupálková, Veronika - Petřek, Jiří - Víteček, Jan - Havel, Ladislav - Petrlová, Jitka - Mikelová, Radka - Trnková, Libuše - Adam, Vojtěch - Potěšil, David - Zehnálek, Josef - Kizek, René
PY - 2006
TI - Jednoduchá, rychlá a senzitivní detekce salicylátů v pivu pomocí elektroanalytických technik
PB - Masarykova Universita
CY - Brno
KW - determination
KW - salicylates
KW - beer
KW - electroanalytical techniques
N2 - ÚVOD: Salicyláty (kyselina salicylová SA, kyselina acetylsalicylová AcSA) byly používány jako analgetikum ve formě kůry z vrb již v dobách Hippokrata, a jejich protihorečkový efekt byl rozpoznán před více než 200 lety. Konkrétně AcSA (nebo také aspirin) je používána od roku 1890 pro léčbu různých zánětlivých onemocnění. Byl také prokázán příznivý terapeutický vliv aspirinu při různých kardiovaskulárních chorobách. Kromě výše popsaného účinku salicylátů na lidských organismus je těchto sloučenin dále hojně využíváno v řadě nápojů a potravinách jako konzervační přísady, kde však vyšší koncentrace mohou být na druhou stranu toxické nebo vyvolávat alergické reakce. Cílem této práce bylo studovat elektrochemické chování SA a AcSA na povrchu uhlíkové pastové elektrody (CPE) a na uhlíkové tužkové elektrodě (GPE) pomocí square wave voltametrie (SWV). Metodu následně využít pro stanovení SA a AcSA v potravinách a nápojích (např. pivo), farmaceutickém přípravku a kůře různých druhů vrb. MATERIÁLY A METODY: Elektrochemické měření pomocí square wave voltametrie byla prováděna na přítroji AUTOLAB Analyser spojeného s VA-Stand 663. Byl použit tříelektrodový systém a skládal se z uhlíkové pastové/uhlíkové tužkové elektrody jako pracovní elektrody s plochou 0,4 mm2, Ag/AgCl/3 mol.l-1 KCl elektrody jako referenční elektrody a uhlíkové elektrody jako pomocné. Vzorky piva byly zakoupeny v běžném obchodě a uchovány při 4 C do doby analýzy. Před analýzou byly vzorky 100 x zředěny. VÝSLEDKY A DISKUSE: V naší práci jsme studovali SA na pracovní uhlíkové pastové elektrodě pomocí SWV v pufrovaném prostředí. Ze získaných experimentálních výsledků jasně vyplývá, že nejvhodnější nastavení elektroanalytické metody byla frekvence 260 Hz, amplituda 50 mV a potenciálový krok 10 mV. Získaný detekční limit pro SA byl 1,3 ng/ml. Dále jsme naši metodu aplikovali na přímé stanovení SA ve Aspirinu. Zjistili jsme, že analyzované léčivo obsahuje 3-5 % SA. Dále jsme navrhli metodu pro nepřímé stanovení AcSA a aplikovali jsme ji pro analýzu farmaceutického přípravku. Stanovené množství AcSA bylo v dobré shodě s deklarovaným množstvím. Na závěr jsme použili GPE pro stanovení SA v různých druzích vrb a vzorcích piva. Nejvyšší obsah SA byl objeven v kůře S. laponum (2986ug/g svěží hmotnosti). Ze získaných výsledků vyplývá, že vzorek piva obsahoval SA v množství 0,89 ug.ml-1. ZÁVĚR: Elektrochemické techniky, konkrétně použitá sguare wave voltametrie, představují vysoce selektivní a nepříliš drahý analytický nástroj pro stanovení kyseliny salicylové na uhlíkových elektrodách. Navržený postup SWV analýzy SA je možné využít pro analýzu obsahu SA v rostlinných extraktech a nápojích.
ER -
ŠUPÁLKOVÁ, Veronika, Jiří PETŘEK, Jan VÍTEČEK, Ladislav HAVEL, Jitka PETRLOVÁ, Radka MIKELOVÁ, Libuše TRNKOVÁ, Vojtěch ADAM, David POTĚŠIL, Josef ZEHNÁLEK a René KIZEK. Jednoduchá, rychlá a senzitivní detekce salicylátů v pivu pomocí elektroanalytických technik. In \textit{Sborník příspěvků X. pracovního setkání biochemiků a molekulárních biologů}. Brno: Masarykova Universita, 2006, s.~94-95, 110 s.
|
